Turistické cíle v okolí obce Toušice

Bohatě členěná kaple se zvoničkou z r. 1868. Roku 1926 na ni byly umístěny pamětní desky obětem 1. svět. války. V interiéru je kopie obrazu sv. Václava od zdejšího rodáka, malíře Ládi Nováka z r. 1926, originál je na obecním úřadě v Klučově. Kaple není památkově chráněná, je v majetku obce Klučov.

Kaplička vystavěna v roce 1760 nákladem sedláka Václava Kadeřávka. Obdélníková stavba s půlkruhovým závěrem. V průčelí půlkruhový portál. V trojhranu štítu nástavec s otvorem pro zvon, který zde však není. Oprava poč. 21. století. Kaple zapsána v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek.

Barokní kaple z roku 1724, v roce 1863 přestavěná do dnešní podoby. Pozůstatky figurálních nástěnných maleb v interiéru pocházejí z druhé poloviny 19. století. Kaple představuje archetyp drobných kaplí, vznikajících při cestách na území středních Čech v 1. pol. 18. století.

Výklenková kaple sv. Vojtěcha z konce 18. století. Obdélná kaple ukončená trojúhelníkovým štítem. Opravy provedeny v letech 1859, 1901, 1932, 2011 a 2016. Požadavek na přenesení kapličky na jiné místo, než je současné u prodejny automobilů, neprošel.

Barokní kaple s rovným závěrem z r. 1772, upravena r. 1886. Po 2. světové válce chátrala a r. 1987 měla být zbořena. V 90. letech a r. 2004 opravena. V interiéru zděná barokní oltářní menza a zbytky malířské výzdoby. Kapli v Poboří, části městyse Plaňany, spravuje farnost Kostelec nad Černými lesy.

Výklenková kaplička s pískovcovou sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1900 na náměstí Arnošta z Pardubic v Českém Brodě.

Kašna z roku 1850 od kameníka Václava Ladislava. Stojí na místě mariánského sloupu z roku 1694, který byl v roce 1849 z neznámého důvodu stržen. Z tohoto sloupu pochází socha Panny Marie na středovém sloupku kašny.

Bývalý benediktinský klášter založil Sv. Prokop za vlády kníže Oldřicha kolem r. 1032. Byl centrem slovanské vzdělanosti. Z původních románských staveb zbyly jen základy. Nynější stavba ze 14. st. byla přestavěna v době baroka a kolem r. 1860.

Výstavný klášter založil Dětřich z Portic r. 1357. R. 1421 husity rozvrácen, r. 1481 obnoven Landštejny, r. 1553 znovu zanikl. R. 1690 obnoven ve skromné podobě, definitivně zrušen r. 1783. R. 1819 J. Dörfel přestavěl budovu kláštera na zámek. Jan II. z Lichtenštejna jej přestavěl do dnešní podoby.

Proboštství, založené cisterciáky ze sedleckého kláštera, uváděno r. 1248. R. 1421 bylo vypáleno husity. Ruiny kostela sv. Martina jsou viditelné na vedutě z poč. 17. stol.; na skice z pol. 19. stol. již nejsou. Areál je v nepřístupné soukromé zahradě, dochované kamenné artefakty v Městském muzeu.

Raně barokní františkánský klášterní komplex vybudován Adolfem Vratislavem ze Šternberka v l. 1690–94. Jeho autorem je pražský architekt Andrea de Quadri. Jako jeden z mála přečkal josefínské reformy. Dnes prochází klášterní areál rekonstrukcí.

Klášter postaven v letech 1666–71. Přestavba 1739–41, po velkém požáru 1796 jen nejnutnější opravy, definitivní oprava 1908–13 za účasti emauzských beuronských benediktinů. Zrušen 1950, obnoven po roce 1990 jako jesuitský noviciát.