Turistické cíle v okolí obce Nivnice

Augustiniánský dům s kaplí sv. Tomáše v Luhačovicích je výstavním kouskem Pražské čtvrti zdejších lázní. Tvůrcem byl opat brněnských augustiniánů z kláštera sv. Tomáše F. S. Březina, architektem Ing. Prof. V. Fischer. Stavba je z r. 1903. Dnes hotel a veřejně přístupná kaple.

První písemná zmínka o hradě Bánov je z roku 1091 a nachází se v Kosmově kronice. Původně hrad vlastnil rod Vítkovců. Na počátku 14. století obsadil hrad dočasně Matúš Trenčianský, ale poté opět majitelé Vítkovici.

Bartkův vodní mlýn byl pod názvem prostřední mlýn zaznamenán již v roce 1592, staré zdivo dosahuje tloušťky přes 1 m a při přestavbě roku 1934 byly zjištěny dvě okna ve tvaru střílen. Pokládán za rodný dům J.A. Komenského.

Z tvrze vznikl koncem 16. st. renesanční zámek s arkádami. R. 1809 jej koupil Ferdinand hrabě z Laurencin-Beafortu a nechal jej upravit v empírovém stylu. Od r. 1831 do r. 1945 zámek vlastnili Logothetiové. R. 1845 zde byl hostem malíř Josef Mánes.

Zděná barokní trojboká boží muka, postavená ve druhé polovině 18. století, stojí na nábřeží řeky Moravy. V prosklených nikách jsou umístěny svaté obrázky, na vrcholu je dvojramenný kovaný kříž ve zvláštní trojrozměrné podobě. Boží muka jsou zapsána na seznamu památkově chráněných objektů.

Hradisko nejistého stáří bylo chráněno mohutným obvodovým valem, dodnes patrným zejména na západní straně a dosahujícím místy výšky až 8 m. Ze severní strany byl i příkop. Lokalitu z jižní a východní strany částečně poškodila novověká těžba písku.

Tvrz vybudovaná pravděpodobně ve 14. století zanikla během století 15., protože v roce 1490 se již uvádí jako pustá. Ještě v 19. století měly být patrny zbytky valů a na konci 20. století malá vyvýšenina. Dnes je tvrziště zcela rozoráno.

Bývalá dřevěná rozhledna na bočním hřebenu Bílých Karpat. Postavena v roce 2011, zbořena roku 2023.

Zaniklá tvrz, prvně zmiňovaná ve 14. stol., kdy byla sídlem vladyků z Částkova. Postavena byla snad Vlčkem nebo jeho synem Jaroslavem. Později byla tvrz připojena ke Kunovicím a r. 1497 se zmiňuje jako pustá. Na jiném místě byla postavena tvrz nová (uvádí se v l. 1570–1637), ta zanikla před r. 1667.

Církevní areál založený poč. 9. století západními misionáři. Po návratu sv. Metoděje z bavorského zajetí sloužil zřejmě jako jeho sídlo. Zanikl na konci 9. st., kostel v 10. stol. obnoven jako pohřební kaple, sloužil do 13. stol. Je považován za místo hrobu knížete Svatopluka a arcibiskupa Metoděje.

Památkově chráněný dům č.p. 6 je ukázkou autenticky dochovaného venkovského obydlí pol. 19. století z oblasti moravských Kopanic. Postavil ho roku 1850 drobný zemědělec František Toman. V roce 2006 domek vykoupila obec a zrekonstruovala jej. Roku 2009 byl zpřístupněn veřejnosti a slouží jako muzeum.

Obdélná jednopatrová hladce omítnutá barokní fara z l. 1783–1784. Vysoká valbová střecha. Donátory stavby byli Liechtensteinové. Nad vstupem visí jejich erbovní kartuše. Farář František Stárek přispěl na stavbu částkou 1 000 zlatých. Stará přízemní fara stála do r. 1970 vedle dnešní fary.