Turistické cíle v okolí obce Nivnice

Starý židovský hřbitov neznámého stáří. Nejstarší známé náhrobky byly datovány do počátku 17. století. Používán byl přibližně do roku 1870, kdy byl v Uh. Brodu zřízen nový hřbitov. Za nacistické okupace byl hřbitov devastován a po válce bylo přibližně 80 zbylých náhrobků přemístěno na nový hřbitov.

Lovecký zámeček Lichtenštejnů vznikl někdy po r. 1650 přestavbou starší budovy panského dvora. V 18. stol. se uvádí jako správní budova, sídlo lesní správy a zájezdní hostinec. V současnosti slouží jako penzion a restaurace.

Zbytky příkopů a valů sídla mimořádné velikosti v místě hřbitova. Hrad byl založen v r. 1353, pány ze Strání, bratry Pavlem a Ctiborem. Za husitských válek byl zpustošen. V r. 1502 skončil v rukou Jana z Kunovic a byl připojen k ostrožskému panství. Následně byl opuštěn.

Socha sv. Antonína byla vztyčena r. 1950. Byla vytvořena na objednávku blanických zbožných občanů, jak je zřejmé z nápisu na podstavci. Oblíbený světec je patronem návratu ztraceného, zejména duchovních hodnot (zbožnost, věrnost, porozumění atp.).

Budova synagogy z roku 1875. V roce 1904 získala kopuli a novorománské průčelí. Za 2. sv. války, r. 1941, byla vypálena. Po r. 1945 kulturní dům a knihovna. V 60. letech byla poškozena požárem, do dnešní podoby rekonstruována až na počátku 21. století. Dnes knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana.

Původně hrad vybudovaný za Přemysla Otakara II. Pobývali zde panovníci (Karel IV., Zikmund, Matyáš Korvín). R. 1512 byl opuštěn a chátral. V r. 1645 zpustošen Švédy. Na poč.18. st. zde postavili Kounicové barokní lovecký zámeček zvaný Baráník.

Hrad se uvádí až roku 1338. O jeho existenci ve 13. a 14. století svědčí nález grošů Václava II. Od 14. století hrad ztrácel funkci a postupně mizel. Poslední budovy hradu zničeny za třicetileté války a místně na ně navázal pozdější kounický zámek.

Velká Javořina je nadmořskou výškou 970 m nejvyšší horou Bílých Karpat. Stojí na česko-slovenské hranici, na vrcholu stožár slovenského vysílače a pomník česko-slovenské vzájemnosti z r. 1990. Místo dalekého rozhledu.

Rozhledna stojí na Velkém Lopeníku, 911 m n.m., druhém nejvyšším vrcholu Bílých Karpat, na hranici se Slovenskou republikou. Je vysoká 22 m, plošina ve výšce 20 m s výhledem na Bílé Karpaty. Otevřena 16.7.2005.

Zaniklá tvrz z pol. 14. stol., první písemná zmínka z r. 1500. Časté střídaní majitelů, pravděp. zanikla za třicetileté války, nejpozději však za tatarského vpádu r. 1663 a nebyla již obnovena.

Větrný mlýn postavený v roce 1842. Naposledy funkční v roce 1946, poté chátral až v roce 1964 byla opravena křídla a mlýn byl ještě jednou spuštěn. Poté byl opuštěn. Od roku 1973 je mlýn kulturní technickou památkou.

První zmínky o vyhlášeném blatnickém víně jsou datovány do 14. století, kdy můžeme předpokládat počátek vinohradů v Blatnici pod Svatým Antonínkem. Zachovalo se několik staveb původních vinných sklepů s významným géniem loci.