Turistické cíle v okolí obce Litohoř

Barokní hřbitovní kaple, kterou nechala postavit Terezie Polyxena, vdova po Václavu Renaltu ze Schaumburka v roce 1713. Vstupní průčelí zdobí tvarovaný štít, v jehož nice stojí socha sv. Jana Nepomuckého a nad vchodem je erb hrabat Schaumburků. Kaple dnes slouží Českobratrské církvi evangelické.

Původně poutní kaple sv. Magdaleny, uváděná v r. 1629. Ta byla radikálně přestavena, podle jiných pramenů zbourána, a na jejím místě byla 1768 postavena kaple nová. Již roku 1786 však byla zrušena a odsvěcena. Roku 1807 byla upravena na myslivnu. Často zde pobýval básník Otokar Březina.

Pozdně románský karner (patrová kaple s kostnicí v přízemí) byl v koutě bývalého kostelního hřbitova v Moravských Budějovicích postaven v polovině 13. století. Barokní úpravy, 1892 odbourána arkýřová apsida. Hřbitov zrušen 1784.

Klášter františkánů zřízený u staršího kostela sv. Víta r. 1455. Roku 1468 klášter poničen vojsky Matyáše Korvína, roku 1558 františkáni vyhnáni, nakrátko se vrátili v l. 1673–76. Budovy konventu poté zbořeny, kostel upravován po r. 1770, zrušen r. 1785, od r. 1790 v majetku města.

Premonstrátský klášter z počátku 13. stol., po několika požárech mnohokrát přestavěn, součástí areálu je i barokní kostel sv. Petra a Pavla ze 17. stol.

Areál bývalého kláštera servitů a loretánské kaple v Jaroměřicích nechal postavit podle projektu Jana Křtitele Erny hrabě Jan Antonín z Questenberka. Kaple byla postavena v letech 1668–1673, klášter 1675–1679. Zrušen byl r. 1787, loreta byla zbořena a areál byl přeměněn na faru, školu a byty.

Objekt zvaný "nová" rezidence, jehož výstavba započala počátkem 60. let 18. století, sloužil především jako sídlo správy knínického statku, který vlastnili telčští jezuité. Od počátku 19. století byla budova označována jako zámek. Dnes je sídlem OÚ.

Kostel Nalezení sv. Kříže ve Chvalaticích je pozdně barokní stavba z r. 1750 navazující na starší kapli využitou jako sakristii. Věž pochází z r. 1770. Kostel v podobě z poslední velké rekonstrukce v r. 1850 je kostelem farním a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Secesní kostel z r. 1915 stál původně v Brně jako vojenský kostelík. Po 2. světové válce odsvěcená a zchátralá stavba určena k přesunu do Oslnovic, k němuž z politických důvodů došlo až r. 1969. Znovu postaven až v letech 1993-1996. Nyní filiální kostel ve farnosti Bítov s pravidelnými bohoslužbami.

Barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1715-1717 vznikl přestavbou starší poutní kaple sv. Františka Xaverského. Později byl přestavěn a rozšířen o věž. Kostel je sakristií propojen se sýpkou, která pravděpodobně byla první obytnou a správní budovou jezuitského statku.

Hřbitovní kostel s pozdně románským jádrem a přístavbami z 18. stol.