Turistické cíle v okolí obce Krnčice

nebo vyberte

Krnčice

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 137 záznamů, 8 / 12 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 měšťanský dům
Pitourův dům, U černého orla
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Vranov nad Dyjí
Renesanční dům byl postaven v r. 1524 na místě pozdně středověké stavby. Později přestavěn barokně. Po r. 1766 upraven na hostinec. V současnosti slouží jako hotel.
 Mniszkův kříž
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Vranov nad Dyjí
Klasicistní mohutný kříž z roku 1846, který nechala postavit hraběnka Helena z Mniszku-Lubomirská na památku svému zesnulému manželovi hraběti Stanislavu z Mnizsku na jeho oblíbené vyhlídce. Od kříže je výhled na protilehlý zámek i údolí řeky Dyje.
 Moravské Budějovice
450.0 m. n.m.
hrad, zaniklý, volně přístupno, Vysočina, Moravské Budějovice
Hrad v Moravských Budějovicích byl prokázán až přestavbou panského dvora z r. 1657 na sokolský areál v letech 1919-1931. První zprávy z r. 1231, kdy je uváděna budějovická provincie jako vdovský úděl. Zánik asi při požáru města v r. 1532.
 Moravské Budějovice
460.0 m. n.m.
Muzeum řemesel Moravské Budějovice
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Moravské Budějovice
Zámek nechal postavit v letech 1666 - 1672 Rudolf Jindřich ze Schaumburku. Vznikl přestavbou čtyř renesančních měštanských domů a radnice se sgrafitovými psaníčky a renesančním portálem s letopočtem 1592. Dnes je zde městské muzeum a knihovna.
 Myslibořice
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Myslibořice
Původně tvrz přestavena na renesanční zámeček. V 1. čtvrtině 18. stol. jej Ostašovští upravili barokně. V l. 1836–1921 zámek vlastnili Sinové, kteří zde umístili sbírky obrazů, knih a hudebních nástrojů. R. 1921 zámek odkoupil stát, který jej upravil na sociální ústav. Dnes ústav provozovaný ČCE.
 Nové Syrovice
438.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Nové Syrovice
Původní tvrz z poč.16.stol. byla v 17.st.přestavěna na renesanční zámek. V 18.stol. získal podobu barokní. Při přestavbě v klasicistním stylu v letech 1820 – 1830 získal zámek podobu, která se zachovala dodnes.
 Oponešice
tvrz, chátrající, nepřístupno, Vysočina
Gotická tvrz ze 14. stol., zřejmě postavená pány z Police, po roce 1542 ztratila svou obytnou funkci. První zmínky z let 1496 a 1511. Dochovala se obdélná obytná věž a část příkopu. V současnosti slouží jako sýpka.
 Oslnovice
Býkovec
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Zachovalý reliéf hrádku zatím neznámé historie, situovaným na prudce klesajícím výběžku nad dnešní Vranovskou přehradou.
 Pavlický dvůr
zámek, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Pavlice
Zámek byl vybudován v 1. polovině 18. stol. za Karla Josefa Raduita jako správní sídlo barokního dvora. Po roce 1848 se stal příslušenstvím jevišovického velkostatku, a to až do roku 1945, kdy jej převzalo JZD. Po roce 1989 byl ve zpustlém stavu zprivatizován a soukromý majitel jej v současné době opravuje.
 Police
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Police
Zámek vznikl přestavbou tvrze, zmiň. r. 1371 (Smil z Police). V l. 1444–1520 tvrz rozšířena. R. 1534 přestavěna Janem z Tavíkovic na renesanční zámek. V 18. stol. barokní úprava interiéru (Berchtoldové). Po r. 1945 zámek zestátněn a devastován. Od r. 1989 je v majetku obce, postupně rekonstruován.
 poštovní stanice
460.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Vratěnín
Přes Vratěnín vedla kupecká cesta a od třetiny 16. stol. poštovní spojení Praha-Vídeň. Kolem r. 1700 zde byl poštmistrem Jan Plessner, který nechal na starších základech postavit mohutnou barokní reprezentativní poštovní stanici. Kulturní památka dnes slouží jako obecní úřad a pošta.
 Pulkov
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Zaniklý hrad objevený až roku 1985. Původní jméno hrádku neznáme. Nazván po osadě Pulkov. K lokalitě možno přiřadit některou poustku známou z písemností: Urbanice, osada Holawich – r. 1252 držena znojemským probošstvím, Dalibořice.