Turistické cíle v okolí obce Krnčice

nebo vyberte

Krnčice

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 185 záznamů, 8 / 16 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 kostel sv. Františka Serafinského
387.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Hostim
Gotický kostel se prvně připomíná v roce 1394. Roku 1569 byl zbořen a na jeho místě postaven kostel renesanční. Roku 1829 a 1853 proběhly úpravy kostela. V roce 1990 byly vysvěceny dva nové zvony, František a Marie.
 kostel sv. Jakuba Většího
460.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Vratěnín
Kostel zřejmě z počátku 12. stol. byl v letech 1771-1773 přestavěn v pozdně barokním slohu. Fresky a oltářní obrazy zhotovil Franz Zoller. V 18. stol. byla postavena také mohutná pozdně barokní fara. Kostel s farou a hospodářskou přístavbou patří mezi kulturní památky ČR.
 kostel sv. Jakuba Většího (Staršího)
491.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Jakubov u Moravských Budějovic
Kostel sv. Jakuba Staršího v Jakubově je románská stavba s gotickými a barokními úpravami a rekonstruovaná v 19. Století. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 společně s ohradní zdí také chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Jana Křtitele
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Lipník
K plochostropému románskému kostelu (před r. 1328) s hranolovou věží v čele přistavěn (ve 2. třetině 14. stol. či po r. 1446) hluboký polygonálně zakončený závěr klenutý žebrovou klenbou a obdélná sakristie na severu. Ve 2. pol. 17. stol. barokní úpravy, další r. 1853, 1973 a naposledy 1997.
 kostel sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Litohoř
 kostel sv. Jiljí
460.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Moravské Budějovice
Farní kostel v Moravských Budějovicích sestává z pozdně románského jádra z I. poloviny 13. století, postupně obestavěného a mladšími částmi, jejichž datace je dosud nejasná. Přístavby a úpravy probíhaly od 14. do počátku 20. století.
 kostel sv. Jiří
401.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Štítary
Římskokatolický kostel sv. Jiří ve Štítarech je barokní stavba z 18. století s pozdně románským jádrem. Společně s oddělenou věží se zvonicí je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka. Je farním kostelem s pravidelnými bohoslužbami.
 kostel sv. Josefa
352.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Jevišovice
Empírový farní kostel sv. Josefa na náměstí v Jevišovicích byl postaven v letech 1823-1830 jako náhrada za zbořený středověký kostel sv. Mikuláše na hřbitově. Cenné varhany z r. 1748 byly do kostela převezeny z katedrály sv. Petra a Pavla v Brně a slouží i koncertní činnosti.
 kostel sv. Kateřiny
450.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Slavíkovice
Kostel sv. Kateřiny ve Slavíkovicích je monumentální pozdně barokní stavba s románským jádrem a původní věží. Pochází z let 1745-1749. Je filiálním kostelem ve farnosti Kdousov s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Kateřiny Alexandrijské
581.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Želetava
Hřbitovní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské pochází z poloviny 14. st. Úpravy provedeny v 18. st. a následně ve st. 19. Tehdy získal svou dnešní podobu. V r. 1998 zahájeny opravy chátrajícího kostela.
 kostel sv. Linharta (Leonarda)
458.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Kdousov
Pozdně barokní kostel sv. Linharta v Kdousově z let 1753-1763 stojí na místě původního středověkého kostela. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 je též chráněn jako kulturní památka.
 kostel sv. Lukáše
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Myslibořice
Jednolodní orientovaný farní kostel s gotickým jádrem, pozdně renesanční lodí a barokním průčelím. První zmínka o něm je z roku 1260, kdy patřil klášteru v Oslavanech. Mezi lety 1550 až 1625 byl kostel v rukou protestantů. Přestavován v r. 1704, při přestavbě v l. 1892–1894 získal současnou podobu.