Turistické cíle v okolí obce Velký Újezd

Oboustranná výklenková kaple, zvaná poklona, je zasvěcena sv. Jiří a sv. Cyrilovi a Metoději. Pochází z konce 18. století a je památkově chráněna.

Zámek vznikl přestavbou tvrze, zmiň. r. 1371 (Smil z Police). V l. 1444–1520 tvrz rozšířena. R. 1534 přestavěna Janem z Tavíkovic na renesanční zámek. V 18. stol. barokní úprava interiéru (Berchtoldové). Po r. 1945 zámek zestátněn a devastován. Od r. 1989 je v majetku obce, postupně rekonstruován.

Přes Vratěnín vedla kupecká cesta a od třetiny 16. stol. poštovní spojení Praha-Vídeň. Kolem r. 1700 zde byl poštmistrem Jan Plessner, který nechal na starších základech postavit mohutnou barokní reprezentativní poštovní stanici. Kulturní památka dnes slouží jako obecní úřad a pošta.

Reliéfní pozůstatky tvrze prvně zmiňované v roce 1434 v souvislosti s půhonem (žalobou) Beneše z Krhova na Niklase ze Slatiny. V roce 1437 se dostává do rukou bítovských Lichtenburků. Po častém střídání dalších majitelů na přelomu 15. a 16. století pravděpodobně zpustla a zanikla.

Rozhledna (30 m, 494 m n. m.) byla postavena v l. 2004–2009 současně s pensionem Rumburak s rekreačním areálem. Rozhlednu nechali postavit manželé Pyskovi, majitelé pensionu. Z vyhlídkové plošiny (26 m) je krásný výhled na Vranovskou přehradu a její okolí, za dobré viditelnosti jsou vidět i Alpy.

Zámek byl vybudován jako součást dvora v letech 1804 - 1807 za Leopolda I. Podstatského-Lichtenštejna a podle jeho manželky Marie Terezie rozené Krakovské z Kolovrat dostal název Terezov. V roce 1828 připadly Šášovice statku Želetava, jenž vlastnil bratr Leopolda I. Gustav Alois Podstatský. V roce 1945 přechází zámek do vlastnictví státu.

Sloup nechal v r. 1713 zhotovit patron farnosti a tehdejší majitel vranovského dominia hrabě Michal Heřman z Althannu jako památku na morovou epidemii, jež v r. 1680 postihla Vranov. V r. 1831 byl sloup zrenovován z prostředků hraběte Stanislava z Mniszku. Od r. 1958 kulturní památkou.

Barokní sloup z roku 1716 od Štěpána Pagana. Je ozdoben trojicí soch – sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Karla Boromejského. Sousoší Nejsvětější Trojice stojí na třech sloupech s kompozitními hlavicemi. Sloup prošel zásadní opravou v roce 1898, při které byly původní sochy nahrazeny kopiemi.

Barokní socha sv. Anny je umístěna na rozcestí nedaleko kostela sv. Víta a kaple sv. Anny. Pochází ze 2. čtvrtiny 18. století. Ztvárňuje postarší postavu tzv. sv. Anny Samotřetí v životní velikosti, držící sedícího Ježíška v žehnajícím gestu; u pravé nohy se k ní tiskne malá postava Panny Marie.

Socha světce stojící ve svahu u silnice mezi Vratěnínem a Rancířovem. Hodnotná barokní sochařská práce z mušlového vápence pochází z druhé čtvrtiny 18. století (na info ceduli vedle sochy uveden rok 1750). Památkově chráněná.

Sochu sv. Jana Nepomuckého nechala zhotovit Marie Anna hraběnka z Althannu v roce 1731. Roku 2016 byla památkově chráněná socha zrestaurována.

Barokní vápencová polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého z doby před rokem 1723. Na žulovém podstavci jsou akantové ornamenty, z čelní strany je alianční znak Anny Kateřiny rozené z Lindenspirnu a jejího druhého manžela Františka Viléma ze Schellardu. Socha je památkově chráněná od roku 1958.