Turistické cíle v okolí obce Velký Újezd

Kostel sv. Máří Magdalény na místě raně středověkého opevněného hradiště tvoří mimořádně hodnotný sakrální areál. Je to románská rotunda z konce 12. stol. s pozdějšími úpravami z 15. a 18. století. Nyní filiální kostel ve farnosti Babice u Lesonic. Od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Barokní kostel z první poloviny 18. stol. s hrobkou Berchtoldů, postavený na místě staršího předchůdce. Na schodišti sochy sv. Jana Nepomuckého a Jana Sarkandera, věž nese dva zvony. V blízkosti hřbitov a dvě kaple.

Kostel je již roku 1303 uváděn jako farní. Stavba kostela sv. Archanděla Michaela je v jádru gotická. Vždy po požáru, který kostel postihl v letech 1677, 1760 a 1842 byl kostel přestavěn. Při přestavbě roku1760 získal kostel částečně barokní podobu.

Kostel sv. Petra a Pavla v Horním Újezdě je v jádru románský z 13. století, upraven goticky a barokně, přestavěn r. 1873. U lodi s klasicistním průčelím mohutná věž s barokní nástavbou. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Petra a Pavla ve vsi Velký Újezd je historizující stavba z let 1859-1861 v sousedství barokní, památkově chráněné fary. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Prokopa v Domamili je pozdně románská, barokně upravená stavba s mírně excentricky předsazenou, původně samostatnou hranolovou věží. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Společně se sousoším sv. Jana Nepomuckého je od r. 1958 kulturní památkou.

Jemnický farní kostel vznikl až koncem 14. století, tedy několik desetiletí po vzniku hrazeného města uprostřed jeho náměstí. Velká přestavba v 80. letech 16. století, později jen drobné doplňky a korekce vzhledu.

Římskokatolický kostel sv. Václava v Třeběticích je novogotická stavba z r. 1854. Od r. 1867 je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Není památkově chráněn.

Dominantu nové obce Bítov, postavené v pol. 30. let 20. stol. náhradou za městečko, zatopené Vranovskou přehradou, tvoří kostel na jižní straně náměstí. Vnitřní vybavení přeneseno z původního kostela, zbytečně zbořeného až roku 1954.

Středověká románská rotunda asi z přelomu 12.-13. století ohrazená zdí, jež plnila i ochrannou funkci. V 17.-18. století byla stavba barokně upravena.

Kostel sv. Vavřince je pozdně barokní stavba z konce 18. století, k níž byla r. 1853 přistavěna sakristie. Opravován byl začátkem 21. století. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněná kulturní památka.