Turistické cíle v okolí obce Štěpkov

Pravěké a středověké hradiště nad říčkou Bihankou bylo podle archeologických nálezů obýváno od pozdní doby kamenné až po osídlení slovanské v 10. století.

Zaniklá tvrz. V obd. 1375–86 se zmiňuje Jindřich z Hornic, V l. 1415–47 se píše o Margaretě, dceři Heřmana z Hornic. R. 1464 tvrz vlastnil Štěpán ze Slavikovic, poté v l. 1484–93 Jan a v l. 1502–15 Filip z Hornic. R. 1515 ji koupil Adam z Bačkovic, využíval však jiné sídlo. R. 1528 je již pustá.

Asi 90 m pás hradeb s baštou při budově fary s brankou do města. Vznik asi v pol. 15. stol.. Podle výzkumů město samotné bylo ve 14.-16. stol. opevněno pouze dřevo-hlinitým opevněním s příkopem.

Reliéfní zbytky hradu na ostrožně nad soutokem Želetavky a Budíškovického potoka, jehož historie je spjata se vsí Louka. Prvním doloženým majitelem byl v polovině 14. století Filip z Menhartic. Již v roce 1406 se ale hovoří o hradu jako o pustém.

Barokní výklenková kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy Panna Marie oplakává mrtvého syna. Kaple není památkově chráněná.

Zcela zaniklý hrad, který založil snad rod Schenků už v letech 1252-1259. Zcela nepochybně byl později sídlem místní větve pernštejnského rodu. Poprvé se ale jmenuje hrad v roce 1354 za pánů z Jakubova.Zcela zanikl nejpozději na počátku 16. století. Dnes je areál kompletně zastavěn rodinnými domy.

Lovecký zámeček přestavěný z bývalého mlýna někdy po roce 1880, kdy Alexandr markrabě Pallavicini koupil Janovské Údolí a připojil je k Jemnickému panství. Zpočátku myslivna byla v době honů využívána jako lovecký zámeček. Zámek je dnes zcela zrekonstruován a celý areál je využíván k rekreačním účelům.

Čtyřkřídlý zámek, v jehož zdivu jsou zachovány části původního královského hradu ze 13. st. Na počátku 17. st. přebudován v renesančním stylu. V 18. st. přestavěn barokně. V letech 1842–1945 byly interiéry a fasády upraveny ve stylu druhého rokoka.

Jesuitská kolej vznikla v Telči zásluhou hraběnky Slavatové roku 1655. Postupně se rozrostla o seminář a gymnasium. Fungovala do zrušení řádu 1773. Největší barokní komplex ve městě pak sloužil armádě a školství.

Jednopatrová barokní budova z r. 1703, do r. 1774 jezuitské gymnázium. Poté hlavní škola, po 2. svět. válce škola učňovská. Dnes stavební fakulta ČVUT Praha. Kromě učeben zde byla školní kaple a divadelní sál. Za budovou se dochovala původní zahrada. Celý areál je památkově chráněný od roku 1958.

Torzo památné lípy zasazené podle pověsti Eliškou Přemyslovnou r. 1315 či františkány v l. 1558 nebo 1676. Strom o odhadovaném stáří 350–800 let dosahoval na poč. 20. stol. obvod až 10 metrů, poté začal odumírat, dnes pouze skořepina kmene, jedna větev vyrůstající z kořene tvoří druhotnou korunu.

Drobná barokní kaplička neznámého patrocinia u silnice vedoucí směrem do Jemnice pochází z roku 1722.