Turistické cíle v okolí obce Ludmírov

Zachovalý zámek, původně tvrz poprvé připomínaná r. 1612. Za Bukůvků nejspíš v 2. polovině 17. stol. přestavěna na zámek. Od r. 1717 patřil kartuziánskému klášteru v Olomouci. Po jeho zrušení připadl Náboženskému fondu, změněn v obytnou budovu a pozemky rozparcelovány.

Lesovna, hlavní objekt myslivny (německy Jägerhaus), vznikl pseudobarokní přestavbou starší klasicistní stavby v l. 1911-1912 podle mnichovského architekta Georga von Hauberrissera. Od r. 1999 je celý areál kulturní památkou.

Hrad byl vystavěn na přelomu 13. a 14. století, poprvé se připomíná roku 1353. V 15. století třikrát dobyt, poté zpustl. Ve 20. století byla odtěžena lomem část jádra. Zachoval se mohutný valový systém a zbytky zdiva.

Hospodářský dvůr, kde byly nalezeny zbytky tvrze. V r. 1349 Ludéře z Ludéřova, v r. 1376 vlastní synové Beneše z Laškova, v r. 1447 kupuje ves s pozůstatky tvrze Smil z Kremže. V r. 1505 obnovenou tvrz prodává Kunka z Loděnic Jiříkovi z Choltic. Od r. 1550 v majetku Lukáše Gryma, stává se z ní dvůr.

Tvrz postavil zřejmě Bohuš ze Seničky po r. 1353. R. 1371 ji držel Půta z Holštejna, r. 1382 Oldřich z Pateřína, který ji patrně obnovil. R. 1392 zapsal Dobeš z Lysova tvrz Staníkovi z Odrlic. R. 1406 ji získal Jan z Lazník. Zanikla patrně za husitských válek, r. 1482 zmíněna jako pustá.

Morový sloup, završený sousoším Madony s dítětem a doplněný obvyklou galerií ochranných světců, ozdobil mohelnické náměstí roku 1717. V roce 2014 místo upraveno a sloup zrekonstruován.

Tordovaný sloup se sochou Panny Marie byl začleněn do objektu u bývalé Dolní brány. Pochází z přelomu 17. a 18. století.

Muzejní budova, původně městská střelnice. Vznikla již ve středověku pro měšťany k vojenskému výcviku, první zmínka k roku 1518. V r. 1705 dřevěná stavba, která však prošla mnoha stavebními úpravami. Od 19. stol. kulturní centrum města, v r 1920 umístěny muzejní sbírky.

Původně gotická věž byla postavena jako součást městských hradeb, z nichž se na ni vcházelo. V r. 1593 byla renesančně upravena a zvýšena na 50 m. Od r. 1709 slouží jako zvonice. Dnes se na věži nacházejí 4 zvony, nejstarší z nich je zvon Maria z r. 1509.

Pozůstatky opevnění kdysi biskupské Mohelnice se nacházejí téměř po celém obvodu hrazeného města. Nejzachovalejší je fortna pod kostelem s latinským nápisem z roku 1540, dochovala se i řada bašt a úseků hlavní zdi.

Zbytky kamenných městských hradeb v královském městě Litovli. Povolení ke stavbě vydal 3. 2. 1327 král Jan Lucemburský. Délka činila asi 1300 m, před hradbami byl vodní příkop, mokřiny, četná ramena řeky Moravy a dva rybníky. Dochováno torzo v jižní části města a několik drobných artefaktů.

Městské opevnění se skládá z hradebních zdí, uzavírajících půdorys města kolem historického centra. Zděné převážně z lomového kamene, v některých místech dozděné cihlami. Za klášterem jsou téměř rozbořené. Součástí hradeb bývala i Městská věž. Hradby jsou v seznamu kulturních památek od r. 1964.