Turistické cíle v okolí obce Kladky

Zřícený zámek stojí na místě tvrze ze 14. stol., jejíž části se dochovaly. V renesanci přistavěno nové křídlo a budova s arkádovou lodžií. V 18. st. zde pobýval J. Mánes. V jeho kresbách se zachovalo několik pohledů na zámek.

Rozsáhlé hradiště z 9. stol. o rozloze zhruba 20 ha. Sloužilo jako vojenský opěrný bod při hranici Velkomoravské říše s územím českých knížat. Místo bylo osídleno již v 8. století. Funkci útočištného hradiště plnilo ještě ve 12. a 13. století.

První zmínka o obci z roku 1365. Kříž stojí na křižovatce silnic. Pochází z konce 19. stol. Materiálem je pískovec. Spodní část trojitá. Na střední části reliéf, pak vlastní kříž s ukřižovaným Ježíšem Kristem.

Kříž situován u kostela sv. Jiří na pravé straně schodiště. Jehlancovitý dřík s vpadlinami s vegetabilním dekorem. Jednoduchý masivní kříž s korpusem Krista. Hlava skloněna k pravému rameni. Nad hlavou nápis INRI. Kamenická práce v barokním stylu. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Kaple křížové cesty postaveny kolem roku 1723. Kaple vrcholně barokní s polygonálním půdorysem a mansardovými střechami. Zevnějšek hrubě zjednodušen při minulých opravách. Od r. 2002 probíhá rekonstrukce kapliček. Nemovitá kulturní památka České republiky.

Pískovcový krucifix byl vytvořen r. 1934 v novobarokním stylu, od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Kříž je umístněn na pylonu a zdobeném podstavci s volutovou konzolí, na které je barokní socha Bolestné Panny Marie z roku 1796. Kříž chrání kovaný plůtek (um. kovář Oldřich Hrubý).

Zřícenina vodního mlýna založeného snad již ve středověku u říčky Šumice. První zmínka pochází z r. 1750. Fungoval někdy do 2. poloviny 20. stol. V 70. letech potomci mlynáře mlýn prodali. Od 90. let chátrá.

Na hřbitově na Křížovém vrchu v bývalé empírové kapli sv. Markéty se nachází lapidárium. V době vzniku r. 1912 bylo lapidárium jediným na Moravě. Lapidárium chrání nejhodnotnější a nejlépe zachované náhrobní kameny. Náhrobky a epitafy tvoří soubor náhrobních kamenů typických pro období reformace.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 16. stol. V roce 1693 byla augustiánským klášterem přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek sloužící jako letní rezidence. V letech 1953–1965 byl renovován a sloužil jako knihovna a zdravotní středisko. V současnosti je sídlem OÚ Laškov.

Existence Latinské školy je doložena v letech 1477-1482. Žáci se učili latině a třem základním vědám. Původně zde vyučovali evangeličtí faráři. Nad okny sedm renesančních kamenných desek s latinskými a řeckými nápisy. Uvnitř místnost s hřebínkovou klenbou.

Zachovalý zámek, původně tvrz poprvé připomínaná r. 1612. Za Bukůvků nejspíš v 2. polovině 17. stol. přestavěna na zámek. Od r. 1717 patřil kartuziánskému klášteru v Olomouci. Po jeho zrušení připadl Náboženskému fondu, změněn v obytnou budovu a pozemky rozparcelovány.

Lesovna, hlavní objekt myslivny (německy Jägerhaus), vznikl pseudobarokní přestavbou starší klasicistní stavby v l. 1911-1912 podle mnichovského architekta Georga von Hauberrissera. Od r. 1999 je celý areál kulturní památkou.