Turistické cíle v okolí obce Protivanov

nebo vyberte

Protivanov

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 320 záznamů, 21 / 27 stran, vyhledáno za 0.28 sec
 Rájec nad Svitavou
333.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Rájec-Jestřebí
Původně dvě tvrze. Jedna z nich přestavěna v r. 1570 na renesanční zámek. Na přelomu 17. a 18. st. vyhořel. V r.1763 vznikl na jeho místě zámek ve stylu Ludvíka XVI. Rokokové interiéry v 19. st. nahrazeny romantickými - ztráta stylové jednoty.
 Rájec nad Svitavou
330.0 m. n.m.
Horní hrad
hrad, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Rájec nad Svitavou
Zcela zmizelý hrad či tvrziště na návrší Hradisko, jehož vznik není přesně datován. V roce 1376 jej prodali Heřman a Všebor z Rájce Buňkovi z Mostišť. V roce 1412 se Horní hrad uvádí jako pustý.
 Rájec nad Svitavou
310.0 m. n.m.
Starý zámek
zámek, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Rájec nad Svitavou
Zcela zaniklý starý zámek, jenž vznikl za Bernarta Drnovského z Drnovic kolem roku 1570, a to přestavbou původní tvrze někdy označované jako dolní hrad. Zámek v první polovině 18. století zcela vyhořel a již nebyl obnoven. Dnes je v místě zámecký park.
 Raková
404.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Raková u Konice
Zdejší tvrz asi postavil někdo z rodu Švábenických po r. 1479. Předchozí vlastník vesnice, vladycký rod Kolesů z Rakové, zřejmě vlastnil pouhý dvorec. První písemná zmínka o tvrzi je až z r. 1540. Počátkem 17.století vesnice s tvrzí velmi prosperuje. Zaniká r. 1642, kdy byla vypálena Švédy.
 Rovná
440.0 m. n.m.
zámek - lovecký, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Lhota Rapotina
Lovecký zámeček postavili Ditrichštejnové roku 1833. Od poloviny 19. st. sloužil jako hájovna, později prodán do soukromých rukou. Nevelký osmiboký patrový pavilón se dvěma přístavky v empírovém slohu je zanedbatelné historické a architektonické ceny. V současnosti je v soukromém vlastnictví.
 rozhledna Kopaninka
635.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Repechy
Rozhledna Kopaninka skýtá nezapomenutelné výhledy na Jeseníky, Sv. Kopeček či Hostýnské vrchy. Umístěna je v nádherné krajině Drahanské vrchoviny. Stavba je ze dřeva a železného schodiště. Výška rozhledny činí 22,5 m. Slavnostní otevření proběhlo 2.12.2018.
 Rozstání
mlýn - větrný, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Rozstání
Větrný mlýn holandského typu z roku 1874. Pracoval až do roku 1922. Od roku 1904 měl místo lopat plynový motor.
 rybník Suchý
voda - rybník, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Suchý
Rybník Suchý při stejnojmenné obci s rozlohou 6 ha je obklopen jehličnatými lesy a rekreačními zařízeními. Nabízí nejen možnosti sportovního rybolovu, ale též koupání. Významná rekreační lokalita kraje s celoroční možností aktivního odpočinku.
 Rytířská jeskyně
350.0 m. n.m.
hrad, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Lažánky
Pozůstatky jedinečného jeskynního středověkého opevnění, s porušenými pozůstatky zdiva jediného jeskynního hradu na našem území. Leží v nepřístupném území národní přírodní rezervace.
 Šebetov
Starý zámek
zámek, přestavěno, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Šebetov
Opat Kašpar z Litovle přistoupil v r. 1570 k výstavbě dvora s pivovarem, jehož součásti byl i objekt pro pobyt příslušníků premonstrátského kláštera Hradisko u Olomouce později nazývaný jako Starý zámek. Dokončen byl r. 1598 za opata Jiřího Pavorina z Pavorinu.V r. 1880 za Mořice Konigswartera byl zámek přestavěn.
 Šebetov
Ústav sociální péče Šebetov
zámek, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Šebetov
V jádře renesanční zámek s bohatou výzdobou. V době švédské okupace Olomouce se stal útočištěm hradišťských mnichů. Nynější podobu získal za Mořice Kőnigswortera po barokních úpravách v r. 1885. Od r. 1953 objekt slouží jako sociální ústav. Rekonstrukce koncem 20. stol.
 skalní reliéfy Petra Bezruče a Josefa Bohuslava Foerstra
490.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Velké Opatovice
Dva reliéfy vytvořené sochařem Karlem Otáhalem v letech 1947 a 1952 do pískovcové skály zobrazují profily básníka Petra Bezruče a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstra.