Turistické cíle v okolí obce Seč

Významná paleontologická lokalita Růžičkův lom se utvářela v obd. devonu (tzv. Čelechovický devon) před 350 mil. lety. Oblast je nejbohatším moravským nalezištěm prvohorních vápencových fosilií. Lom byl prohlášen národní kulturní památkou r. 1974 a přehlášen r. 1990. Rozkládá se na ploše 1,32 ha.

Nad bývalým rybníkem Roudník u Vícova se nachází národní přírodní památka Za Hrnčířkou s výskytem vzácné flóry. Jde o dvě samostatné lokality na katastrech Vícov a Ohrozim.

Naučná stezka a biokoridor Hloučela je 4 km dlouhá stezka s 11 infotabulemi založená r. 2007. Jedná se o významnou odpočinkovou zónu města Prostějova, kterou tvoří jednak lužní les, jednak Wolfovy sady. Domoviště bohaté fauny i flóry.

Pozoruhodný rybník o rozloze asi 0,94 ha na kopci, který je napájen pouze spodními prameny. Nemá přítok ani odtok.

Nová a Stará Rasovna je součástí PR Bílá voda (vyhl. 3.8.2000 na katastrálním území obce Holštejn, o ploše 31,7 ha). Potok Bílá voda se zde zanořuje do hlubin země. V podzemí se stéká se Sloupským potokem a tvoří říčku Punkvu.

Nový Dvůr je prvně zaznačen na I. vojenském mapování-josefském z let 1764-1783. Patřil zřejmě k náměšťskému panství, od r. 1850 k obci Biskupstí a od r. 1949 k Náměšti na Hané. Dvůr zanikl v 2. polovině 20. století. Dodnes zůstala stát pouze ruina přístupového mostu.

Opevněné hradiště ve vojenském újezdu se zachovalými valy a rozlohou až 100 ha. Datace 1 500 - 1 000 let př. n. l. Osídlení lužické kultury. Archeologicky téměř neprozkoumaná lokalita, známá již od středověku.

Lovecký zámek s presbyteriem je písemně doložen v roce 1671 za Jana Bohuše Morkovského ze Zástřizl. V 1. polovině 18. století byl u něj vybudován i hospodářský dvůr, který se v roce 1848 se stal součásti velkostatku Boskovice. V roce 1948 přešel dvůr se zámkem do vlastnictví státu. V současné době se rekonstruuje.

Jediná zmínka o tvrzi pochází z r.1631, kdy patřila Fridrichovi Vojskovi z Bogdunčovic. Zanikla snad ve třicetileté válce.

Velmi dobře zachovalý vodní mlýn na potoce Špraněk zřejmě z 16.-17. stol. V r. 1740 pravděpodobně vyhořel. Počátkem 20. století byla změněna technologie mletí obilí. Dnes rekonstruován.

Větrný mlýn holandského typu jehož stavitel není znám je z r. 1838. Zanikl r. 1922.

Jihozápadně od Krumsína leží rybník Osina, kde stávala středověká vesnice stejného jména. Vznik ani zánik vesnice není přesně znám. Jediná zmínka je z roku 1590. V roce 1986 místo lokalizoval archeolog J. Šrot.