Turistické cíle v okolí obce Obědkovice

nebo vyberte

Obědkovice

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 527 záznamů, 20 / 44 stran, vyhledáno za 0.24 sec
 kostel sv. Cyrila a Metoděje
206.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Majetín
První písemná zmínka o obci Majetín pochází z r. 1277. V centru obce na návsi se nachází farní kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1863. Před kostelem stojí kamenný kříž z r. 1868.
 kostel sv. Cyrila a Metoděje
221.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov-Žešov
Kostel sv. Cyrila a Metoděje v byzantském slohu z let 1877 až 1884 stojící na základech starší stavby.
 kostel sv. Cyrila a Metoděje
210.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Kroměříž
Kostel sv. Cyrila a Metoděje, vybudovaný podle projektu H. Gessnera jako součást areálu zemského léčebného ústavu císaře Františka Josefa I. v Kroměříži, byl 11. července 1909 vysvěcen olomouckým arcibiskupem Františkem Saleským Bauerem.
 kostel sv. Cyrila a Metoděje (sv. Barbory)
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Prostějov
Původně kaple sv. Barbory při kapucínském klášteře, r. 1764 rozšířena na kostel. Klášter zrušen za Josefa II. a budovy od r. 1861 patřily městu. Kostel využíván jako sklad, r. 1902-1903 novobarokně přestavěn a r. 1906 znovu vysvěcen.
 kostel sv. Ferdinanda
220.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Chvalkovice na Hané
První písemná zmínka o vsi pochází z r. 1355. Kostel byl postaven v letech 1848-1849 arcivévodou Ferdinandem z Este na starším základu. V r. 1864 byla zřízena fara. Prvním chvalkovickým farářem se stal ivanovický kaplan P. Michal Okáč. Před kostelem stojí empírový kříž z r. 1856.
 kostel sv. Floriána
223.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Krčmaň
První zmínka o obci pochází z r. 1252. Na místě dřevěné kaple z r. 1708. zničené požárem, byla v r. 1744 postavena nová zděná kaple. Ve 20. letech 20. stol. byla kaple rozšířena a uváděna jako kostel.
 kostel sv. Floriána
204.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Bochoř
Kostel v novogotické stylu vystavěn v letech 1873–75. Roku 1962 zapsán do seznamu státem chráněných památek. Věž původně 48 m vysoká byla po jejímu zřícení nově vystavěna, ale o 8 m nižší.
 kostel sv. Floriána
192.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Skaštice
R. 1856 vystavěna kaple, přestavěna r. 1873 na kostel. Velká přestavba v roce 1971. Ve zvonici dva zvony, pořízené z darů věřících. Filiální kostel je obdélný, s hranolovou věží nad průčelím a sakristií v ose. Zvláštností je, že je v majetku obce.
 kostel sv. Jakuba Staršího
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Kostelec na Hané
Blízko staršího románského kostela byl r. 1740 postaven kostel nový a starý kostel r. 1754 zbořen. Věž kostela pochází z roku 1848.
 kostel sv. Jakuba Většího
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Rokytnice
Původně gotický kostel je poprvé zmiňován v r. 1353. Při opravě po požáru v roce 1764 byl kostel rozšířen a přestavěn do současné pozdně barokní podoby. Jednolodní chrám s polygonálním ustoupeným presbyteriem a průčelní věží s barokní bání. V průčelí figurální náhrobníky Václava a Půty z Ludanic.
 kostel sv. Jana Křtitele
254.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Určice
Poškozený kostel z r. 1461 z větší část stržen, obnoven v l. 1727-34. Po poškození vichřicí r. 1777 opraven, provizorní střecha slouží dodnes. Obdélná barokní jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem, při kostele gotická hranolová zvonice.
 kostel sv. Jana Křtitele
226.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Charváty
Renesanční kostel byl vystavěn r. 1582 za olomouckého biskupa Stanislava II. Pavlovského, po požáru r. 1882 má dnešní podobu.