Turistické cíle v okolí obce Skvrňov

Zámek jako vrchnostenský dům vybudoval po r. 1713 Sázavský klášter. V r. 1783 se majitelem stává Emanuel Zádubský ze Schönthalu a přestavuje sídlo v dnešní zámek. Po r. 1945 připadl zámek státu. Nyní je ve správě MÚ Kolín a jsou v něm sklady.

V jádru barokní objekt vznikl přestavbou vyhořelého středověkého Zlonického domu po r. 1692. Ve vlastnictví římskokatolické farnosti je od r. 1634. Současná klasicistní podoba je z přestavby po požáru poč. 19. stol. Uchována gotická sklepení a barokní klenby v přízemí. Památkově chráněn od r. 2010.

Zámek byl postaven v areálu panského dvora v roce 1905 Karlem Milnerem z Milhauzenu. Po roce 1945 zámeček chátral, a teprve vrácení potomkům původních majitelů zachránilo tuto stavbu, která je dnes využívána pro bydlení.

Protáhlá ostrožna nesoucí relikty pozdně halštatského a později i slovanského hradiště, v zadní části areálu ruiny gotického hradu Šember. Zachovány mohutné a dobře čitelné valy s příkopy.

Tvrz vystavěná many staroboleslavské kapituly před rokem 1377, pravděpodobně s využitím opevnění raně středověkého hradiště. Tvrz zpustla po roce 1508. Zachoval se nepříliš zřetelný val v zahradě domu čp. 38, který stojí na místě jádra zaniklé tvrze.

Řadový jednopatrový dům uprostřed východní strany kolínského hlavního náměstí patří ke skupině objektů, postavených místním stavitelem Jedličkou po velkém požáru města roku 1734.

V centru Kolína se zachovala řada vrcholně barokních domů z doby po požáru města v roce 1734, většinou realizovaných podle návrhů J. Jedličky. Jsou jednopatrové s prolamovanými barokními štíty.

V centru Kolína se zachovala řada vrcholně barokních domů z doby po požáru města v roce 1734, většinou realizovaných podle návrhů J. Jedličky. V domě U zlatého lva byl původně pivovar a hostinec.

První zmínka o faře se vyskytuje roku 1352, od r. 1742 zde bylo děkanství. Současná slohově nevýrazná obdélná jednopatrová budova fary postavena po požáru r. 1750 v letech 1752 – 1755. Nad vchodem je pískovcová barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1765.

Grotta pochází asi z konce 17. stol a autorem je asi Giovanni Battista Alliprandi. Plochu východní fasády pokrývá ornamentální mozaika z oblázků. Interiér obdélné stavby rozdělen na tři místnosti - střední oválná, postranní čtvercové. Vybavení všech místností je v současné době velice špatné.

V Hodkově byla tři panská sídla. Z nejstaršího se dchovalo jen tvrziště, mladší zaniklo a třetí nejmladší sídlo vzniklé po r. 1850 úpravou úřednického domu a přestavěné r. 1912 za Alfréda Šebeka s účastí arch. F. Woretzsche se dochovalo dodnes.

Chátrající gotická tvrz z konce 14. století, upravena v pol. 15., v 16. a v 17. stol. Dochován vyzděný příkop, mohutná obdélná věž se zbytky kamenických článků, část hradeb s polygonální baštou, renesanční most.