Turistické cíle v okolí obce Sněhotice

Po hrádku jsou znatelné pouze reliéfní pozůstatky. Na severní straně vystupuje úsek valu a na jižní straně je zachovaný příkop. Poprvé byl zmíněn r. 1260. R. 1340 jej prodává Jan mladší ze Švábenic Janu Volkovi. Po r. 1392 sídlo zaniklo.

Synagogu byla vybudována počátkem 19. stol v místě starší modlitebny (templu). Za II. světové války ji vydrancovali nacisté. Poté stavba sloužila jako sklad. Od r. 1952 ji vlastní Církev československá husitská. Od r. 2012 je objekt pronajímán Apoštolské církvi.

Původně židovská synagoga, dnes modlitebna Církve čsl. husitské, byla postavena r. 1885 v novorománském slohu. R. 1929 byla odkoupena městem a do r. 1954 sloužila jako městské muzeum. R. 1954 prodána Církvi čsl. husitské a byla stavebně upravena (1955–1957) na sbor dr. Karla Farského (arch. Janák).

Klasicistní synagoga Bet ha-midraš, modlitebna, studovna, učebna zřízena židovkou obcí r. 1836. Za okupace zdemolována a roku 1951 prodána pravoslavné církvi.

Tiskárnu, jejíž výtisky byly značeny „In Monte Liliorum“ (na Liliové hoře), založil r. 1530 Jan Dubčanský ze Zdenína, zakladatel sekty Jednoty habrovanské. Byla přesunuta z Prostějova a tiskařem v ní byl Kašpar Aorgus Prostějovský. V r. 1536 tiskárna zrušena a po smrti zakladatele zanikla i sekta.

U městyse Tištína téměř nepatrné zbytky hradiště z pozdní doby kamenné, kultury zvoncových pohárů, a starší doby bronzové. R. 2002 zkoumána archeologem M. Šmídem severní část při výstavbě dálnice. Zjištěno opevnění příkopem zatím nejasné datace a střepové nálezy.

Toufarův vodní mlýn v Domamyslicích byl jedním ze dvou vodních mlýnů na Mlýnském potoku. Mlýn je částečně technicky zachován. Před mlýnem stávala mohutná lípa, stará přibližně 500 let. Bohužel byla v roce 2007 vyvrácena bouří.

Tvrz vybudovaná zřejmě ve 14. století se prvně vzpomíná v 15. století. V r. 1481 tvrz získali Zástřizlové, kteří ji nechali zpustnout. Naposled se jako pustá uvádí v r. 1552. Zbytky tvrziště se zachovalým pahorkem obklopeným neznatelným valem a příkopem se dodnes nacházejí v zahradě rodinného domu.

Zámek byl postaven olomouckým biskupem hrabětem Ferdinandem Juliusem Troyerem z Troyersteina. Stavba byla dokončena roku 1755. Na přelomu 18. a 19. stol. byl zámek i celé okolí arcibiskupy upraven a dnes slouží jako byty.

Původně tvrz, první zmínka pochází z roku 1336 (majitel Vrchoslav z Uherce). V 1. polovině 17. století tvrz přestavěna v barokní zámek olomouckým proboštem. Roku 1723 získal zámek dnešní podobu (majitelkou Zuzana Gelhornová). Dnes soukromý majetek.

Větrný mlýn byl do Určic přemístěn z Plumlova v letech 1804–1805 a znovu postaven mlynářem Martinem Trbicou. Zničen při větrné bouři roku 1954.

Tato lokalita nebyla dosud potvrzena v žádných písemných pramenech, ale její dispozice a terénní změny nepochybně nasvědčují, že se jedná o bývalé opevněné sídlo.