Turistické cíle v okolí obce Brodek u Prostějova

nebo vyberte

Brodek u Prostějova

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 456 záznamů, 24 / 38 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 morový sloup
254.0 m. n.m.
mariánský sloup
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Vyškov
Barokní morový mariánský sloup dali postavit vyškovští radní r. 1719 jako památník a poděkování za skončení morové epidemie (sochař Jan Christian Pröbstl). Mramor. oblakový sloup se sochou P. Marie doplňují sochy dalších 4 světců a samostatné sochy sv. Jana Nepomuckého (1754) a sv. Floriána (1771).
 morový sloup Panny Marie
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Morový sloup na náměstí T. G. Masaryka v Prostějově z roku 1714 vystavěný na paměť epidemie, sužující město. Bohatá dekorativní sochařská výzdoba.
 Muzeum letecké a vojenské techniky
254.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Vyškov
Expozice letecké techniky zajišťovaná NLHS Vyškov je podporována VVŠ a Britským velvyslanectvím. Sbírka je zařazena v registru leteckých muzeí „Aircraft Museum and Collections of the World“ a je vedena jako duplicitní letecké muzeum Armády ČR.
 Myslejovice
394.0 m. n.m.
Zámčisko
hrad, terénní náznaky, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Myslejovice
Terénní pozůstatky nevelkého hradu u obce Myslejovice na kopci Zámčisko. Jediná písemná zpráva z roku 1374, kdy hrad se vsí získal Ješek Kropáč z Holštejna. Zanikl asi koncem 14. století. Oválnou plošinu obklopuje příkop narušený lomem, uprostřed pahorek (snad pozůstatek budovy).
 Na Skalách
260.0 m. n.m.
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Skalka
Návrší s kótou 273 zvané Na Skalách bylo v závěru 2. světové války dějištěm tuhých bojů. Od 27.4. do 8.5. 1945 zde proběhla poslední tanková bitva na frontové linii. Němci kladli tuhý odpor Rudé armádě a 3. dělostřelecké jednotce Svobodovy armády.
 Na skále
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Vranovice
U obce Vranovice se nachází zajímavý skalní útvar se zatopeným lomem. Místo spravuje Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy – Sagittaria. Lokalita slouží turistům jako odpočinkové místo s přístřeškem.
 Národní dům
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Národní dům byl postaven v letech 1905 - 1907 podle návrhu arch. Jana Kotěry. Na výzdobě se podíleli Stanislav Sucharda, Jan Preisler a další. V letech 1986 až 1987 upraven podle arch. Zdeňka Hynka. V současné době renovován do své původní podoby.
 národní přírodní památka Křéby
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Prasklice
Přírodní památka, tvořená třemi ostrůvky s celkovou rozlohou 3,52 ha, byla vyhlášena v r. 1956. Důvodem ochrany je teplomilná travinobylinná vegetace s řadou vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů.
 národní přírodní památka Za Hrnčířkou
350.0 m. n.m.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Ohrozim
Nad bývalým rybníkem Roudník u Vícova se nachází národní přírodní památka Za Hrnčířkou s výskytem vzácné flóry. Jde o dvě samostatné lokality na katastrech Vícov a Ohrozim.
 naučná stezka a biokoridor Hloučela
příroda, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Naučná stezka a biokoridor Hloučela je 4 km dlouhá stezka s 11 infotabulemi založená r. 2007. Jedná se o významnou odpočinkovou zónu města Prostějova, kterou tvoří jednak lužní les, jednak Wolfovy sady. Domoviště bohaté fauny i flóry.
 německá pozorovatelna
312.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov-Vrahovice
Německá vojenská pozorovatelna byla postavena nacisty za 2. světové války, sloužila jim k hlídání železniční tratě Prostějov – Olomouc. Ustupující německá vojska stavbu zapálila. Do dnešních dob se dochovaly jen základy stavby.
 Nenakonice
203.0 m. n.m.
zámek, chátrající, nepřístupno, Olomoucký kraj, Nenakonice
Původně jednokřídlý barokní zámek z první třetiny 18. století vystavěný olomouckým proboštem F. F. hrabětem Oedtem. Poté byl několikrát přestavován, až dostal za probošta M.W. hraběte Trautmannsdorffa v první třetině 19. století dnešní podobu.