Turistické cíle v okolí obce Brodek u Prostějova

Zaniklá středověká ves Lhotka ležela pod Ohrozimským kopcem při dnešní silnici. Roku 1512 vedena jako pustá. Ves lokalizoval archeolog J. Šrot v roce 1986.

Lidová hvězdárna v Kolářových sadech. Vybudována v r. 1955 a slouží od r. 1961.

Tvrz v Lobodicích se uvádí pouze jednou v r. 1367 v souvislosti se sporem mezi bratry Onešem, Janem a třetím bratrem Bernardem, kteří se po Lobodicích také psali. Zanikla během 15. stol. a dnes již není známo, kde stála. Byla zřejmě chráněna vodním příkopem a mohla stát někde u mlýnského náhonu.

Bývalý lom, zvaný Loupežník, s jezírkem napájeným jen spodními vodami.

Hrad, z kterého zbyly jen malé zbytky, byl postaven v pol. 14. stol, kdy ho vlastnil Bedřich z Lulče, r. 1490 ho prodala Eliška z Lulče. Hrad zanikl asi během válek česko-uherských.

Hradiště osídlené snad v pravěku a době hradištní zabíralo prostor ostrožny o ploše asi 3,5 ha přirozeně chráněné ze tří stran strmými svahy. Na severu bylo opevněno dodnes dobře patrným, 7 metrů širokým příkopem a mohutným valem.

Jedno z největších pravěkých hradišť na Moravě o rozloze 55 ha. Poloha osídlena již v eneolitu, hradiště využíváno v době bronzové, pozdní době laténské a snad i v době hradištní. Částečně dochovány dvě až tři linie valů a příkopů. Narušeno chatovou osadou a lomem, částečně zalesněno.

Mariánský sloup z roku 1885. Na vrcholu socha Neposkvrněné Panny Marie. Na podstavci se pozlacený reliéf sv. Cyrila a Metoděje. Sloup opraven r. 2005.

Zřícenina hradu postaveného r. 1339 biskupem Janem Volkem, nemanželským synem Václava II. Dobyt husity r. 1423, patrně byl na čas jejich útočištěm. R. 1439 uváděn jako rozbořený a pustý. Významný dlouholetý archeologický výzkum MUDr. J. Zháněla.

Opevněné městské osídlení z počátku 13.stol., zaniklé počátkem 14.stol.. Založeno pravděpodobně Albertem z Lešan, jako centrum panství. Objeveno v roce 1975 arch. J.Šrotem, archeologicky zkoumáno. Místo mělo asi souvislost se sousedním Ježovým hradem a těžbou železné rudy v okolí.

Původní dům ostrostřelců z r. 1823. Do roku 1918 nesla střelnice jméno arcivévody Františka Josefa. Od roku 1898 budova využívána jako městská knihovna.

Městská studna z roku 1839. Její hladina je pouhé dva metry pod úrovní náměstí. Má podobu upraveného kamenného kvádru, který je zakončený tesanou číší. V roce 1950 byla osazena tesaným městským znakem jejímž autorem je V. Hořínek. U studny je deska s vyznačeným 17. poledníkem, který zde prochází.