Turistické cíle v okolí obce Bílavsko

Památný tis červený, zvaný Tis Jana Jiskry z Brandýsa. Stáří je odhadováno na 900–1000 let. Po rozpadu hlavního kmene strom žije ze zakořeněných bývalých větví hlavního kmene. Stav stromu je dobrý.

Tvrz z konce 15. stol., potvrzená počátkem 16. stol a přestavěná koncem 16. stol. na panský dům či zámek. Od poloviny 17. stol. upraven na hostinec. I dnes je dům obsahující zdivo původního panského sídla využíván jako restaurace.

Vrchol Troják 618 m n.m. v Hostýnských vrších, nedaleko stejnojmenného turistického centra. Nádherné výhledy do krajiny.

Zámek byl postaven v roce 1894 jako sídlo šlechtičny Charloty z Wenckheimu, jež byla manželkou majitele panství Lešná Františka Seilerna. Po privatizaci v roce 1990 jej soukromá firma Euroalfa přestavěla v reprezentační hotel, který je tam dodnes.

Výšinné pravěké hradisko s dochovanými relikty opevnění datované do období pozdní doby bronzové - slezské fáze kultury lidu popelnicových polí (HB -1000 až -750). Zda opevnění zabíralo pouze jihozápadní část temene nebo celý hřbet kopce, není známo.

Stavba tzv. Velikého mlýna je prvně zmiňována písemně v roce 1503. Nachází se pod přerovskými hradbami na tzv. Kopci.

Vodní kaple, součást poutního areálu na Svatém Hostýně, vznikla r. 1658 na místě zázračného pramenu z podnětu hraběte Jana z Rottalu. Přestavována v letech 1700, 1748 a 2003-2007.

Vodní nádrž Slušovice byla vybudována na řece Dřevnici jako vodárenská severně od města, jehož jméno nese. Leží na území obce Hrobice, zásobuje Zlínsko pitnou vodou a slouží i k výrobě elektřiny. Hráz o délce 562 m a výšce přes 30 m vytváří na řece jezero o rozloze 74,6 ha.

Ve 14. stol. je zde připomínána tvrz. V r. 1583 postaven na jejím místě zámek. Okolo r. 1770 k hlavnímu křídlu přistavěno křídlo barokní. V r. 1808 zámek upraven do dnešní podoby. Je to jednopatrová budova s půdorysem písmene L a mansardovou střechou.

Lovecký zámeček prokazatelně doložený v roce 1830 byl centrem bílanského revíru až do znárodnění v roce 1948, kdy jej převzala lesní správa a dále sloužil správě revíru. V roce 2014 byl v rámci církevních restitucí vrácen Olomouckému arcibiskupství.

Původně tvrz, kterou vybudoval někdy po roce 1609 šlechtic Zdeněk Přepyšský z Rychmburka, se po roce 1727, kdy přestala být majetkem Přepyšských, začala označovat zámkem. Svoji rezidenční funkci přestal plnit koncem 18. století. Dnes slouží správním potřebám zemědělské společnosti.

Zámek byl původně tvrzí, která byla koncem 16. stol. přebudována na renesanční zámek. Další majitelé, Seilernové, jej r. 1852 přebudovali v romanticko-historizující stavbu. Jejich majetkem byl zámek až do 20. let 20. stol. Dnes zámek v majetku obce.