Turistické cíle v okolí obce Morkovice-Slížany

Od r. 1723 patřila ves šternberským augustiniánům, kteří si zde následně nechali vybudovat barokní zámek s hospodářskými budovami, mlýn a tzv. "malý zámek". Na počátku 20. stol. se areál stal součástí parní mlékárny. Poté byl však nevyužitý zámek zbořen a nahrazen novou administrativní budovou.

Dřevěná dvoupatrová rozhledna nad osadou Lebedov z r. 2015. Doplněna r. 2019 o přístřešek s posezením. Dřevěná křídla na boku a celkový tvar připomínají tradici větrných mlýnů v tomto kraji.

Terenní pozůstatky tvrze (či hrádku) na kopci Hradiště nedaleko obce Lísky lze zřejmě ztotožnit s tvrzí, která je zmiňována v roce 1521 v souvislosti s jejím prodejem, zanedlouho poté zboží připojeno k Litenčicím – objekt postupně zaniká.

V barokní čtyřkřídlý zámek byla přebudována starší tvrz ostřihomským arcibiskupem Petrem Pazománem z Panasu, práce byly dokončeny v r. 1667 a ze stejného roku je i zámecká zahrada.

Barokní mariánský sloup postavený na Velkém náměstí na paměť moru, který v Kroměříži řádil v roce 1680. Na podstavci sloupu čtyři sochy světců a erb biskupa Karla II. z Liechtenštejna.

Mariánský sloup z roku 1885. Na vrcholu socha Neposkvrněné Panny Marie. Na podstavci se pozlacený reliéf sv. Cyrila a Metoděje. Sloup opraven r. 2005.

Zřícenina hradu postaveného r. 1339 biskupem Janem Volkem, nemanželským synem Václava II. Dobyt husity r. 1423, patrně byl na čas jejich útočištěm. R. 1439 uváděn jako rozbořený a pustý. Významný dlouholetý archeologický výzkum MUDr. J. Zháněla.

Středověké hradby opevnění města Kroměříž byly vybudovány v l. 1245–1281. Dodnes stojí více než jejich třetina. Od r. 2000 jsou hradby systematicky opravovány - nepevné části se nahrazují novým zdivem či kameny, nanáší se na ně i speciální voduodpuzující nátěr.

Zbytky skromných městských hradeb v ulici Podvalí vystavěných za Štemberků či Pernštejnů. Ze tří bran se nedochovala žádná. Roku 1643 město vypleněno Švédy.

Zámek, zřízený snad po r. 1709 v místě starší správní budovy dvora, nahradil zaniklou středověkou tvrz. Po r. 1780 za Lichtenštejnů ztrácí sídelní funkci. V letech 1922-1925 přechází do soukromých rukou. Zámek je výrazná patrová budova s polovalbovou střechou a pozůstatkem kaple v patře.

Možné místo tvrze v Milonicích, není však potvrzeno archeologickým výzkumem

Jediná dochovaná městská brána bývalých hradeb o nichž je zmínka již z r. 1290. Přestavěna r. 1585 biskupem Stanislavem II. Pavlovským. R. 1840 novogoticky upravena Ant. Archem.