Turistické cíle v okolí obce Morkovice-Slížany

Ve vsi stála tvrz, která se uvádí pouze v r. 1464, kdy ji, již jako pustou, koupil s dvorem a pustou vsí Opatovicemi Jan z Morkovic. Po tvrzi se nedochovaly žádné pozůstatky a neví se ani, kde stála.

Opevněné hradiště o rozloze asi 6 hektarů bylo osídleno zřejmě v průběhu doby bronzové. První nálezy získány při těžbě písku. V 60. a 70. letech 20. stol. proběhl archeologický průzkum. V letech 2000-2002 byly při letecké prospekci zjištěny příznaky dvou zaniklých obloukových příkopů.

Pravoslavný chrám byl postaven v rusko-byzantském stylu v l. 1946–48 archimandritou Andrejem jako památník obětí II. sv. války, zejm. vladyky církve Gorazda, popraveného nacisty za napomáhání výsadkářům, kteří provedli atentát na R. Heydricha. V interiéru větší množství ostatků svatých a ikon.

Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži byl vybudován v letech 1905–1909 podle projektu H. Gessnera. Stylově jednotný areál reprezentuje v českých zemích zcela výjimečný urbanistický soubor staveb ve stylu vídeňské geometrické secese a rané moderny wagnerovské inspirace.

Zaniklý hrad. Zmiň. k r. 1046. Po zač. 13. stol. získán zchátralý hrad olomouc. biskupstvím, v pol. 13. stol. vybudován kamenný hrad – biskup Robert či Bruno. Připomínán r. 1277 – bisk. leník Dětřich Stange. Po postavení hradu Melice (1339) opuštěn.

Původně barokní budova radnice z druhé pol. 18. století, avšak secesně upravená. Poslední úpravou radnice prošla po požáru roku 1995.

Renesanční stavba ze 2. pol. 16. století s průčelní věží. R. 1611 upravena za přispění Františka z Dietrichštejna. Po r. 1850 necitlivé stavební úpravy. Po r. 1945 obnovena atika i předsazené schodiště z náměstí.

Historicky hodnotnou, pozdně barokní budovu postavenou kolem r. 1772 obývala židovská průmyslnická rodina Strakoschových. V r. 1910 koupilo dům s přilehlou manufakturou město ke zřízení radnice. V letech 1913-1914 byla budova rozšířena o kubistický dvoupatrový obecní dům, současnou radnici.

Renesanční dům ze 2. poloviny 16. století na starších gotických základech. Cenný svou sgrafitovou výzdobou. Za regenta Jana Mikuláše Reitera z Hornberka r. 1649 spojen se sousedním domem.

Rodný dům významného malíře 20. stol. Maxe Švabinského (1873–1962). Narození umělce připomíná bronzová pamětní deska na domě (autor Josef Šejnost), která byla slavnostně odhalená r. 1933 při příležitosti 60. narozenin M. Švabinského. Tvorbě umělce se obsáhle věnuje místní muzeum.

Hradisko chráněné valem, oválného půdorysu o délce asi 800 m a šířce cca 100 m na hřebenu mezi dvěma nejvyššími vrcholky Chřibů, Brdo a Malé Brdo, bylo osídleno v době halštatské, v období slezské fáze kultury lužických popelnicovych polí v pozdní době bronzové a v raném středověku.

Na ostrožně nad údolím se v období pozdní doby bronzové a starší doby železné, přibližně v letech 1 000-400 př. n. l., nacházelo výšinné opevnění s rozlohou asi 1,9. ha. chráněné až 4 m vysokým valem a dvěma vnějšími příkopy. Opevnění s dřevěnou a kamennou konstrukcí vzniklo ve dvou fázích.