Turistické cíle v okolí obce Zborovice

Pozdně barokní kostel byl vybudován v l. 1760-1776 v místě staršího dřevěného kostela postaveného nad hroby významných šlechticů. Kostel byl vysvěcen Theodorem z Colloreda. Hlavní oltář, napodobující pozdní baroko, pochází z r. 1876. Po vloupání v r. 1928 byl kostel upraven do dnešní podoby.

V jádru pozdně románský kostel z poloviny 13. stol. Ojedinělý doklad vlivu panonské architektury na Moravě. Upravován v 17. stol., výrazně přestavěn r. 1827. Ve zdivu apsidy jsou odkryty románské slepé arkády.

Původně románský kostel z pol. 13. stol., přestavěn renesančně r. 1592, r., 1622 vyhořel. V letech 1758–62 výrazně rozšířen ve stylu vrcholného baroka. Věž přistavěna r. 1817.

Pozdně barokní jednopatrový obdélný zámek, vystavěný Weissy z Lilienburgu na konci 18. stoleti, přestaveny na počatku 20.století. V současnosti slouží potřebám obce.

Dnes zcela zaniklý zámek i se dvorem vybudovala olomoucká kapitula kolem roku 1700. Po znárodnění v roce 1948 sloužil dvůr i se zámkem jako školní statek zemědělského učiliště. Dvůr postupně chátral, až byla větší část budov včetně zámku v polovině 80. let 20. století zbořena a postaven dvůr nový.

Uhřičický „sifon“ je unikátní technické zařízení (tzv. shybka) z r. 1908, sloužící jako křižovatka dvou vodních toků, přičemž větší a výše položený mlýnský náhon podtéká pode dnem menší a níže položené říčky Valová.

Arcibiskupský zámek s komplexem zahrad a obrazárnou, rezidence olomouckých biskupů, byl původně gotický, později renesanční hrad. Během 30leté války byl zničen.V 17. st.byl postaven raně barokní palác. Po ničivém požáru byl obnoven v rokokovém stylu.

V renesanční zámek byla v 80. letech 16. století pravděpodobně Havlem Kurovským z Vrchlabí přestavěna starší tvrz. Začátkem 19. století byly na zámku provedeny rozsáhlé stavební úpravy v klasicistním slohu a získal dnešní podobu.

Květná zahrada vznikla za biskupa Karla II. Lichtensteina-Kastelkorna v 2.pol.17.st. podle návrhu architektů F.Luchesse a G.P.Tencalla. V 19.st. zbudován nový přístup od města. Projekt vypracoval A. Arche a realizován byl v letech 1840-45.

Od r. 1723 patřila ves šternberským augustiniánům, kteří si zde následně nechali vybudovat barokní zámek s hospodářskými budovami, mlýn a tzv. "malý zámek". Na počátku 20. stol. se areál stal součástí parní mlékárny. Poté byl však nevyužitý zámek zbořen a nahrazen novou administrativní budovou.

Dřevěná dvoupatrová rozhledna nad osadou Lebedov z r. 2015. Doplněna r. 2019 o přístřešek s posezením. Dřevěná křídla na boku a celkový tvar připomínají tradici větrných mlýnů v tomto kraji.

Terenní pozůstatky tvrze (či hrádku) na kopci Hradiště nedaleko obce Lísky lze zřejmě ztotožnit s tvrzí, která je zmiňována v roce 1521 v souvislosti s jejím prodejem, zanedlouho poté zboží připojeno k Litenčicím – objekt postupně zaniká.