Turistické cíle v okolí obce Růžená

Barokní sloup z l. 1689–92 od Agostina Brascha, se sochařskou výzdobou Antonio Laghiho. Sloup se sochou Imaculaty na vrcholu obklopují plastiky sv. Josefa, sv. Jakuba Většího, sv. Šebestiána a sv. Františka Xaverského.

Dva původně středověké domy č. 57 a 58, propojené při přestavbě pro muzejní účely. Domy prošly renesanční přestavbou, upravovány byly v baroku i v době klasicistní. Zachovaly se renesanční klenby, nástěnné a nástropní malby z 17. stol., arkádové ochozy a vysoká síň. Na nádvoří je malé lapidárium.

Nepatrné, ale znatelné terénní pozůstatky pravděpodobně středověké tvrze, která ale písemně není doložena. Vznik se odhaduje na dobu kolem roku 1351, kdy se po Myslůvce píše Tomáš Věrduňk. Tzv. Hradiště je zapsáno v seznamu nemovitých památek archeologického charakteru.

Židovské ghetto vzniklo v Třešti v pol. 17. stol. Tvořilo ho 77 domů, byla v něm synagoga, ješiva, špitál. Trojpodlažní dům barokního původu s klasicistními úpravami je jednou z nejlépe dochovaných staveb bývalého ghetta. Dochovala se v něm řada původních prvků, v přízemí pozůstatky černé kuchyně.

Návesní bezstylová kaple neznámého zasvěcení z r. 1860. Kaple má nezvyklý tvar s užším obdélníkovým vstupním prostorem a výrazně širší lodí s rovným závěrem. Nad vstupem má šestibokou zvoničku, kaple je kryta sedlovou střechou. Není památkově chráněná. Před ní je litinový kříž na žulovém podstavci.

Zachované mohutné (8 m široké a 4 m hluboké) příkopy a valy bývalé gotické tvrze, zvané též Blažkův zámek, v lese u vsi Nemojov. Patřila pánům z Vokova, zpustla v 16. století.

Barokní pískovcová kašna na místě středověké kašny, vytvořená r. 1789, sochařem Janem Václavem Prchalem. Centrální plastika představující antického boha Poseidona/Neptuna byla osazena r. 1797. Kolem je pás dlažby z 19. století.

Raně barokní patrová budova z počátku 17. století, s vížkou uprostřed průčelí. Na nádvoří jsou druhotně zazděny dva portály – renesanční z r. 1603 a lomený gotický portál. V budově dodnes sídlí vedení města.

Vlachyňa Leskovec z Leskovce v l.1543-1561 přestavěl tvrz na renesanční zámek. Za arcibiskupa hraběte Jana Bedřicha z Valdštejna byl rychnovský zámek v r. 1675 zčásti přestavěn a zbarokizován.

Původně dva renesanční domy na gotických parcelách, upravené v pol. 18. století. Ve 20. letech 20. století stavebně propojeny a v 60. letech 20. stol. upraveny pro potřeb galerie. V severním domě z r. 1566 se dochovala řada renesančních prvků, např. schodišťová síň s malovaným stropem a arkádami.

Secesní budova postavena v roce 1908 pro okresní soud. K tomuto účelu sloužila až do reformy územního uspořádání r. 1960. Dnes sídlo městského úřadu, pošta a základní umělecká škola. Na fasádě pamětní desky obětem 2. sv. války, v budově bývalé věznice je pamětní síň obětí povstání v květnu 1945.

Tvrz původem snad již ze 14. stol., doložena r. 1611, ve 2. polovině 17. století přestavěna na barokní zámek. V roce 1787 jej Osteinové prodali Náboženské matici, která zámek přestavěla na kostel sv. Václava a faru.