Turistické cíle v okolí obce Stará Říše

Hřbitovní kaple byla postavena v těsné blízkosti kostela sv. Václava přibl. v 1. pol. 13. stol. R. 1662 byla nově zasvěcena sv. Trojici. Pod kaplí je podzemní část k ukládání kostí. V l. 1959-1962 provedena rekonstrukce, při které byla odkryta románská okna a v lodi kostela románská figurální malba.

Památkově chráněná kamenná barokní kašna z roku 1726. Na žulovém dříku uprostřed čtvercové nádrže je nápis „1846 1726 OBNOWENA GE ZA CASV PA MATEGE HASSKA PRIMASA BATELOWSKIHO A STARSSICH OBCE TOMASSE MASSKA ANTONINA PROCHASKI“. Kašna je chráněná od roku 1958.

Kamenná kašna z roku 1827 v horní části náměstí, na místě starší dřevěné kašny. Na soklu uprostřed, pravděpodobně renesančním, stojí barokní socha Siléna, vychovatele boha Dionýsa, s postavou dítěte (snad malého Dionýsa) v náručí. Socha byla do Telče převezena pravděpodobně z Dačic.

Šestiboká renesanční žulová kašna je ozdobena barokní sochou sv. Markéty z roku 1717 od Davida Liparta z Brtnice. Socha a její podstavec jsou vytvořeny z mušlového vápence. Světice stojící v mírném záklonu, pravou nohou stojí na drakovi. V pravé ruce drží pozlacený kříž.

Křížový kámen završený obloukem má na obou stranách výrazný latinský kříž. Dle literatury má vpředu reliéf šipky, dnes nezřetelný. Nadzemní část má rozměry 83x58x20 cm. Stojí na místě, kde byl podle pověsti zabit davem kat, který nedokázal na nedalekém popravišti vykonat ortel nad svým bratrem.

Františkánský klášter byl postaven nadáním dačického primátora Matyáše Jiřího Kapety v letech 1660–72. Zrušen 1950, poté městské museum. Řádu navrácen po roce 1990, od roku 1997 slouží bosým karmelitánkám. V nedávných letech celková obnova.

Klášter vznikl postupným rozšiřováním areálu kolem kaple, postavené po roce 1735 na náklady Matěje Jindřicha Butze z Rolsbergu. Karmelitáni zde působili od roku 1908. Obnoven po roce 1990, kdy byl důkladně rekonstruován.

Klášter založen v první pol. 17. stol. Rombaldem z Collalta. Do komplexu začleněn původně renesanční evangelický zámecký kostel z konce 16. století. Barokní přestavba od Giovanniho Battisty Pieroniho. Zrušen roku 1784 a využit k hospodářským účelům. Na poč. 19. stol. zde byla textilní manufaktura.

Premonstrátský klášter z počátku 13. stol., po několika požárech mnohokrát přestavěn, součástí areálu je i barokní kostel sv. Petra a Pavla ze 17. stol.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 15. stol., podle některých pramenů to však bylo až v 80. letech 16. stol. rodem Valdštejnů. Barokní úpravy byly provedeny na začátku a na konci 18. stol. Dnes je zámek v majetku obce a slouží jako sídlo Obecního úřadu.

Objekt zvaný "nová" rezidence, jehož výstavba započala počátkem 60. let 18. století, sloužil především jako sídlo správy knínického statku, který vlastnili telčští jezuité. Od počátku 19. století byla budova označována jako zámek. Dnes je sídlem OÚ.

Kostel s blíže neznámou dobou vzniku. Ví se, že zde stál už před r. 1500, kdy byl vyroben první zvon. Pravděpodobně byl postaven majitelem přilehlého šlechtického sídla. V l. 1673 a 1897–1898 provedeny stavební úpravy. R. 1711 vyroben druhý zvon. Varhany na obj. kníže Collalta r. 1896.