Turistické cíle v okolí obce Kostelec

nebo vyberte

Kostelec

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 317 záznamů, 8 / 27 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 fara
550.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Vysočina, Vílanec
Fara (č. p. 1) je památkově chráněná, volně stojící jednopatrová budova z druhé poloviny 17. století. Barokní stavba s mansardovou střechou nahradila starší - asi renesanční faru. K jejímu západnímu průčelí se připojuje přízemní hospodářský objekt se sedlovou střechou.
 fara
540.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, není známo, Vysočina, Rančířov
Barokní fara v Rančířově stojí východně od kostela sv. Petra a Pavla. Jednopatrová zděná budova má mansardovou střechu a střídmě pojaté fasády, členěné v úrovni okenních os štukovými zrcadly. V 19. a 20. století byla několikrát upravena a později přestavěna na hotel. Fara je památkově chráněná.
 fara s kaplankou
550.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Třešť
Fara u kostela sv. Martina v Třešti je poprvé uváděna r. 1349. Pozdně barokní soubor farních budov byl postaven na místě starších budov okolo roku 1771, upraven po požáru roku 1831. Ohrazený areál se skládá z fary, kaplanky a budov hospodářského zázemí. První dvě budovy jsou památkově chráněny.
 Helenín
Höllental
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava-Helenín
Poměrně unikátní pseudogotická budova nazývaná zámkem a vystavěna pod vlivem anglické gotiky v roce 1919 podnikatelem Karlem Löwem.Tento zámek či v podstatě továrnická vila byla přímou součásti textilní továrny, kterou podnikatel vlastnil. Dnes se v areálu nachází Střední umělecko-průmyslová škola.
 Henčov
520.0 m. n.m.
ostatní, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Jihlava-Henčov
Vznik tzv. "zámečku" souvisí s podnikatelem Karlem Lowem. Objekt byl postaven v roce 1922 jako jeho venkovské sídlo. V roce 1945 přešel do majetku státu. Dnes patří soukromě firmě a slouží k bydlení.
 historické podzemí
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Jihlava
Jihlavské podzemí je s délkou 25 km druhým nejrozsáhlejším v ČR. První podlaží je ze 14. století, druhé a třetí ze 16. století. Zdejší raritou je tzv. svítící chodba. Pro veřejnost bylo r. 1991 zpřístupněno cca 400 m původních chodeb.
 Hoffmannův dům
Muzeum Josefa Hoffmanna
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Brtnice
Dům na dvou středověkých parcelách, v jádru pozdně gotické zdivo z doby kolem roku 1500. Středověké domy sjednoceny v 18. století, po velkém požáru v roce 1760. Další přestavby v 19. stol. a na počátku 20. stol. Rodný dům Josefa Hoffmanna, vídeňského architekta, přední postavy vídeňské secese.
 Horní Cerekev
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Zámek, původně tvrz, zažil množství majitelů. Za Leskovců z Leskovce v 2. pol 16. st. byla tvrz přestavěna v renesančním slohu. Rod Regalů dal tvrz přestavět na zámek r. 1734. Dnes je zámek dvoupatrová budova, v soukromém majetku.
 Horní mlýn
520.0 m. n.m.
mlýn - vodní, chátrající, nepřístupno, Vysočina, Rančířov
Horní mlýn čp. 5 v Rančířově stojí na pravém břehu říčky Jihlávky. Z původního vodního mlýna se třemi mlýnskými koly na horní vodu se dochovala jen část hospodářských budov. Z majitelů jsou známí Josef Höfer (1835) a Jan Müller (1930).
 Hovorkův mlýn
600.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Vyskytná
Vodní mlýn severně od Vyskytné snad z počátku 18. století, kdy zde matrika uvádí Jana Hovorku a jeho ženu Annu. Poddanský mlýn patřil k panství Pelhřimov. Koncem 18. století v držení rodu Slavíků. V r. 1919 přestavěna obytná část. Od r. 1930 mlýn a pila Jana Dolejšího. Nyní upraven k bydlení.
 hraniční kámen
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava
Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.
 hraniční kámen
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava
Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.