Turistické cíle v okolí obce Vystrčenovice

Pozdně renesanční žulová sloupková boží muka na čtvercové čtyřstupňové podezdívce byla vytvořena na počátku 17. století. Roku 1814 na ně byl vytesán nápis, oslavující porážku napoleonských vojsk a ukončení válek. Proto se této památce říká též mírový sloup. Boží muka byla obnovena v roce 2008.

Raně barokní zámek z 2. pol. 17. st. vznikl přestavbou bývalé tvrze. Zámek má čtyřkřídlou dispozici, SZ křídlo je patrové, přízemí s oblouky na pilířích, v patře zasklené arkády s oblouky. Veřejnosti je nepřístupný.

Reliéfní zbytky hrádku, založeného patrně rakouskými pány z Trnavy, nacházejícího se na výběžku do rybníku, naproti budečskému zámku. Dnes na jeho místě stojí kaple P. Marie Sněžné.

Rozlehlý čtyřkřídlý barokní zámek z roku 1681 postavený na renesančních základech baronem Maxmiliánem Leopoldem Catelmo. V letech 1760–1945 ve vlastnictví rodu Wallis. V současnosti domov důchodců.

Původní gotická tvrz z r. 1353, v l. 1545–55 přestavěna na renesanční zámek. V 18. st. interiéry přest. barokně. Nádvoří obklopeno arkádami s toskánskými sloupy. U zámku anglický park a vodní zahrada s kanály a jezírky. V zámku umístěn dětský domov.

Opevněný mlýn ze 16.st. byl vystavěný na základech středověké vodní tvrze, z níž se dochovala mohutná věž. Dík častým přestavbám má stavba znaky mnoha slohů.

Reliéfní stopy hradu, jenž se výslovně uvádí v roce 1353, kdy byl v rukou Matěje z Hrádku. V roce 1490 se za Mikuláše z Hobzí uvádí jako pustý, ale někdy před rokem 1585, kdy jej vlastnil Arnošt Zahrádecký, bylo sídlo přestavěno a obnoveno. Zanikl patrně v třicetileté válce.

Zámek v novogotickém stylu. Původní renesanční, barokně upravený zámek byl zničen požárem. Nynější dvouposchoďový zámek, stojící na jeho místě, nechal v 60. letech 19. století postavit Angel, rytíř Picchioni podle vlastního návrhu.

Zámeček postaven italským rodem Collalto v 17. stol. přestavbou původní lesovny. Dnes v majetku ZO Českého svazu ochránců přírody Kněžice, sídlí zde Chaloupky, středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě.

Zaniklá tvrz. R. 1301 se zmiňuje Hartleb z Cizkrajova, jeho potomkem Benešem prodána r. 1358 Oldřichovi ze Želetavy. R. 1371 majitelem Jimrman z Jakubova, r. 1387 postoupena Konrádu Krajířovi z Krajku. Kolem r. 1440 tvrz poškozena, snad husity, a patrně nebyla opravována. R. 1487 se již nezmiňuje.

Zámek nechal jako své šlechtické sídlo vybudovat kolem roku 1834 Johan Max Flick s manželkou Eleonorou, kteří v Cizkrajově rozvíjeli svoji podnikatelskou činnost. Ve 2. polovině 19. století se na zámku střídali různí majitelé, přičemž tím posledním byla rodina Pollů z Vídně. Té byl zámek v r. 1945 konfiskován.

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech přímo zmiňována. Spojuje se s osadou Čížov, která se prvně zmiňuje r. 1358, kdy byla prodána Frenclinem Schoberem z Hor a r. 1466 v souvislosti s Oldřichem z Miličína. Osada zanikla na přel. 15. a 16. stol. a v té době neexistovala patrně ani tvrz.