Turistické cíle v okolí obce Svojkovice

Rozhledna Mařenka byla postavena na vrchu stejného jména r. 2012. Stavba z betonu, kamene, oceli a dřeva je vysoká 31 m, krytá vyhlídková plošina je ve výši 28 m. Je volně přístupná po modré značce od Dašovského mlýna u obce Štěměchy.

Barokní sloup zvaný Loreta postavený kolem roku 1725 na náměstí někdejšího Nového Města (Havlíčkovo náměstí) před novým zámkem.

Sloup postavený v letech 1716–20 jako poděkování za konec poslední morové epidemie v českých zemích roku 1714. Autorem byl David Lipart z Brtnice, prostředky na stavbu pocházely z odkazu telčské měšťanky Zuzany Hodové. V sousedství dvě kašny.

Budovu dal r.1885 postavit svobodný pán Leopold Wenzel-Sternbach pro první mateřskou školu ve městě. Provoz zajišťovaly sestry z Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame. Za 2. sv. války zabavena armádou, poté zde byla německá škola. R. 1946 byla znárodněna, v budově fungovala do r. 1971.

Prvním dokladem o existenci mlýna je záznam z r. 1683, kdy zde umrzl mlynář Blažej Mašek. Od konce 19. století v majetku rodiny Malých. V r. 1952 provoz mlýna ukončen. Po r. 1989 mlýn navrácen potomkům posledního mlynáře.

Výjimečně dochovaný objekt z roku 1839, který nahradil původní krámy na moravskobudějovickém dolním náměstí, zbořené dva roky předtím. Podkovovitá stavba se vstupní branou z Purcnerovy ulice a osmi (původně 12) krámci po obvodu nádvoří.

Opevnění Telče vzniklo po vysazení města v polovině 14. století v návaznosti na hrad. Významné úpravy na přelomu 16. a 17. století, od poloviny 18. století postupně zanikalo. Dochovány části obou bran a dlouhé úseky zdí s obrannými prvky.

Hřbitov za jižním okrajem Brtnice založen kolem barokní kaple sv. Floriána po zrušení pův. hřbitova u kostela sv. Jakuba uvnitř městské zástavby. V pol. 19. stol. rozšířen o tzv. horní hřbitov na opačné straně ulice. Hrobky svých rodičů na dolním hřbitově navrhl významný architekt Josef Hoffmann.

Hrad v Moravských Budějovicích byl prokázán až přestavbou panského dvora z r. 1657 na sokolský areál v letech 1919-1931. První zprávy z r. 1231, kdy je uváděna budějovická provincie jako vdovský úděl. Zánik asi při požáru města v r. 1532.

Zámek nechal postavit v letech 1666 - 1672 Rudolf Jindřich ze Schaumburku. Vznikl přestavbou čtyř renesančních měštanských domů a radnice se sgrafitovými psaníčky a renesančním portálem s letopočtem 1592. Dnes je zde městské muzeum a knihovna.

Nepatrné, ale znatelné terénní pozůstatky pravděpodobně středověké tvrze, která ale písemně není doložena. Vznik se odhaduje na dobu kolem roku 1351, kdy se po Myslůvce píše Tomáš Věrduňk. Tzv. Hradiště je zapsáno v seznamu nemovitých památek archeologického charakteru.

Židovské ghetto vzniklo v Třešti v pol. 17. stol. Tvořilo ho 77 domů, byla v něm synagoga, ješiva, špitál. Trojpodlažní dům barokního původu s klasicistními úpravami je jednou z nejlépe dochovaných staveb bývalého ghetta. Dochovala se v něm řada původních prvků, v přízemí pozůstatky černé kuchyně.