Turistické cíle v okolí obce Svojkovice

Hrad v Moravských Budějovicích byl prokázán až přestavbou panského dvora z r. 1657 na sokolský areál v letech 1919-1931. První zprávy z r. 1231, kdy je uváděna budějovická provincie jako vdovský úděl. Zánik asi při požáru města v r. 1532.

Zámek nechal postavit v letech 1666 - 1672 Rudolf Jindřich ze Schaumburku. Vznikl přestavbou čtyř renesančních měštanských domů a radnice se sgrafitovými psaníčky a renesančním portálem s letopočtem 1592. Dnes je zde městské muzeum a knihovna.

Nepatrné, ale znatelné terénní pozůstatky pravděpodobně středověké tvrze, která ale písemně není doložena. Vznik se odhaduje na dobu kolem roku 1351, kdy se po Myslůvce píše Tomáš Věrduňk. Tzv. Hradiště je zapsáno v seznamu nemovitých památek archeologického charakteru.

Zámek vznikl koncem 16. stol. přestavbou starší tvrze rytířským rodem z Hrochova v renesančním slohu vyzdobený sgrafitovou fasádou, která zůstala zachována i pod pozdější barokní omítkou. Po r. 1945 zámek užívalo zemědělské družstvo, od r. 1999 je majetkem městyse Okříšky.

Gotická tvrz ze 14. stol., zřejmě postavená pány z Police, po roce 1542 ztratila svou obytnou funkci. První zmínky z let 1496 a 1511. Dochovala se obdélná obytná věž a část příkopu. V současnosti slouží jako sýpka.

Na vyvýšenině východně od telčského nádraží byla roku 1898 postavena dřevěná rozhledna. Jejím nástupcem je typisovaný telekomunikační stožár s veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou, postavený v letech 1999–2000.

Památník 33 mužům, popraveným 7. 5. 1945 nacisty na vězeňském dvoře soudu, dnešní radnice. Sousoší Jaroslava. Krechlera Oběti revoluce je z r. 1975. Kovové prvky jsou dílem uměleckého kováře Alfreda Habermanna. R. 1992 zde byl odhalen pomník židovským obětem holocaustu, jehož autorem je Jan Sedlák.

Žulová deska z roku 1650 připomíná nehodu, při které pod převráceným vozem zahynul obchodník se solí Martin Cejnar. Na desce je reliéfní kříž s mírně se rozšiřující patkou a rameny. Nalevo od kříže je reliéf kola, vpravo reliéf stočených opratí. Pod rameny kříže je letopočet 1650 a jméno oběti.

Kamenná stéla zakončená v horní části obloukem je zdobena reliéfem kříže, pod kterým je dnes téměř nečitelný sedmiřádkový nápis. Kámen připomíná tragickou smrt Pavla Kapouna, syna sedláka Václava Kapouna z Třeště, 11. června 1815 pod převráceným vozem. Pamětní kámen je památkově chráněný od r. 1958.

Mlýn pod hrází telčského Staroměstského rybníka vznikl v I. pol. 16. století. Od roku 1807 textilní továrna, mlýn obnoven s kombinací vodního a parního pohonu ve II. pol. 19. století. Fungoval do 1957, poté silně zdevastován. Od roku 2007 přístupný.

Poklona Panny Marie Bolestné je tvarově mimořádně náročná drobná sakrální architektura z doby lidového baroka. Byla postavena asi v 1. polovině 18. století nebo až kolem roku 1755.

Bohatě tvarově členěná výklenková kaple, v této části Moravy označována jako poklona. Postavena v 18. století při cestě k bývalé kapli sv. Marie Magdalény. Kaple je zděná, v hluboké nice je obraz Máří Magdaleny malovaný na plechu. Opravena byla v roce 2007. Památkově chráněná je od května 1958.