Turistické cíle v okolí obce Myslůvka

Žulová sloupková barokní boží muka z r. 1729 postavil mlynář Ondřej Procházka z Hodic jako poděkování za záchranu při nehodě povozu. Dlouho byla uložena na městském úřadu v Telči. Po restaurování byla na podzim 2024 přenesena na nové místo západně od vsi. Památkově jsou chráněna od r. 1958.

Poškozená žulová barokní boží muka, postavena v 17. století, snad v roce 1642 či 1646. Mají poškozenou lucernu, chybí jim vrcholový křiž.

Žulová barokní boží muka, postavena v 17. století, snad v roce 1642 či 1646. Boží muka jsou památkově chráněna.

Sloupová zděná boží muka snad z 30.-40. let 19. století. První doklad o drobné sakrální stavbě na tomto místě je v II. vojenském mapování - Františkově z let 1838-1839.

Pozdně renesanční žulová sloupková boží muka na čtvercové čtyřstupňové podezdívce byla vytvořena na počátku 17. století. Roku 1814 na ně byl vytesán nápis, oslavující porážku napoleonských vojsk a ukončení válek. Proto se této památce říká též mírový sloup. Boží muka byla obnovena v roce 2008.

Brázdův mlýn u Vystrčenovic byl založen kolem roku 1700 premonstrátským klášterem v Nové Říši. V 30. letech 20. stol. měl 2 kola na svrchní vodu. K mletí sloužil do 40. let 20. stol., později fungoval jako pila. Patrový objekt s erbem ve štítě dnes slouží k bydlení a není veřejně přístupný.

Raně barokní zámek z 2. pol. 17. st. vznikl přestavbou bývalé tvrze. Zámek má čtyřkřídlou dispozici, SZ křídlo je patrové, přízemí s oblouky na pilířích, v patře zasklené arkády s oblouky. Veřejnosti je nepřístupný.

Reliéfní zbytky hrádku, založeného patrně rakouskými pány z Trnavy, nacházejícího se na výběžku do rybníku, naproti budečskému zámku. Dnes na jeho místě stojí kaple P. Marie Sněžné.

Rozlehlý čtyřkřídlý barokní zámek z roku 1681 postavený na renesančních základech baronem Maxmiliánem Leopoldem Catelmo. V letech 1760–1945 ve vlastnictví rodu Wallis. V současnosti domov důchodců.

Opevněný mlýn ze 16.st. byl vystavěný na základech středověké vodní tvrze, z níž se dochovala mohutná věž. Dík častým přestavbám má stavba znaky mnoha slohů.

Reliéfní stopy hradu, jenž se výslovně uvádí v roce 1353, kdy byl v rukou Matěje z Hrádku. V roce 1490 se za Mikuláše z Hobzí uvádí jako pustý, ale někdy před rokem 1585, kdy jej vlastnil Arnošt Zahrádecký, bylo sídlo přestavěno a obnoveno. Zanikl patrně v třicetileté válce.

Zámek v novogotickém stylu. Původní renesanční, barokně upravený zámek byl zničen požárem. Nynější dvouposchoďový zámek, stojící na jeho místě, nechal v 60. letech 19. století postavit Angel, rytíř Picchioni podle vlastního návrhu.