Turistické cíle v okolí obce Kostelní Myslová

nebo vyberte

Kostelní Myslová

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 261 záznamů, 3 / 22 stran, vyhledáno za 0.4 sec
 boží muka
503.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Radkov
Kamenná sloupková boží muka neznámého stáří. Mají sokl zdobený psaníčky, mírně soudkovitý dřík a lucernu s mělkými nikami, zakončenou koulí a dvojitým kovovým křížem. Niky jsou v současnosti prázdné. Typově odpovídají barokním božím mukám, hojně rozšířeným v Telči a okolí. Nejsou památkově chráněná.
 boží muka
505.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Radkov
Velmi jednoduchá nedatovaná kamenná pilířková boží muka. Kvádrový podstavec bez ozdob přechází do čtyřbokého pilířku se skosenými hranami. Mírně rozšířená kaplice má trojúhelníkové štítky a mělké prázdné niky. Zakončení kaplice chybí. Nejsou datována a není na nich žádný ozdobný prvek ani nápis.
 boží muka
523.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Telč
Pozdně renesanční kamenná sloupková boží muka z roku 1623 jsou dnes umístěna na vstupním čestném nádvoří zámku. Mají netypický kanelovaný dřík, čtyřbokou kaplicí prolomenou mělkými obloukově zaklenutými nikami, vyplněnými malovanými obrázky světců. Památkově chráněná jsou od roku 1958.
 boží muka
mírový sloup
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jemnice
Pozdně renesanční žulová sloupková boží muka na čtvercové čtyřstupňové podezdívce byla vytvořena na počátku 17. století. Roku 1814 na ně byl vytesán nápis, oslavující porážku napoleonských vojsk a ukončení válek. Proto se této památce říká též mírový sloup. Boží muka byla obnovena v roce 2008.
 Brázdův mlýn
Drexlerův mlýn
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Vystrčenovice
Brázdův mlýn u Vystrčenovic byl založený kolem roku 1700 premonstrátským klášterem v Nové Říši. V 30. l. 20. stol. měl 2 kola na svrchní vodu. K mletí sloužil do 40. let 20. stol., později fungoval jako pila. Patrový objekt s erbem ve štítě dnes slouží k bydlení a není veřejně přístupný.
 Budeč
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Budeč
Reliéfní zbytky hrádku, založeného patrně rakouskými pány z Trnavy, nacházejícího se na výběžku do rybníku, naproti budečskému zámku. Dnes na jeho místě stojí kaple P. Marie Sněžné.
 Budeč
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Budeč
Raně barokní zámek z 2. pol. 17. st. vznikl přestavbou bývalé tvrze. Zámek má čtyřkřídlou dispozici, SZ křídlo je patrové, přízemí s oblouky na pilířích, v patře zasklené arkády s oblouky. Veřejnosti je nepřístupný.
 Budíškovice
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Budíškovice
Rozlehlý čtyřkřídlý barokní zámek z roku 1681 postavený na renesančních základech baronem Maxmiliánem Leopoldem Catelmo. V letech 1760–1945 ve vlastnictví rodu Wallis. V současnosti domov důchodců.
 Černíč
461.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Opevněný mlýn ze 16.st. byl vystavěný na základech středověké vodní tvrze, z níž se dochovala mohutná věž. Dík častým přestavbám má stavba znaky mnoha slohů.
 Červený Hrádek
520.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj
Reliéfní stopy hradu, jenž se výslovně uvádí v roce 1353, kdy byl v rukou Matěje z Hrádku. V roce 1490 se za Mikuláše z Hobzí uvádí jako pustý, ale někdy před rokem 1585, kdy jej vlastnil Arnošt Zahrádecký, bylo sídlo přestavěno a obnoveno. Zanikl patrně v třicetileté válce.
 Český Rudolec
511.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Český Rudolec
Zámek v novogotickém stylu. Původní renesanční, barokně upravený zámek byl zničen požárem. Nynější dvouposchoďový zámek, stojící na jeho místě, nechal v 60. letech 19. století postavit Angel, rytíř Picchioni podle vlastního návrhu.
 Cizkrajov
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Cizkrajov
Zaniklá tvrz. R. 1301 se zmiňuje Hartleb z Cizkrajova, jeho potomkem Benešem prodána r. 1358 Oldřichovi ze Želetavy. R. 1371 majitelem Jimrman z Jakubova, r. 1387 postoupena Konrádu Krajířovi z Krajku. Kolem r. 1440 tvrz poškozena, snad husity, a patrně nebyla opravována. R. 1487 se již nezmiňuje.