Turistické cíle v okolí obce Kostelní Myslová

Poškozená žulová barokní boží muka, postavena v 17. století, snad v roce 1642 či 1646. Mají poškozenou lucernu, chybí jim vrcholový křiž.

Pozdně gotická sloupová boží muka s vrcholovou kaplicí stojí od roku 1480 u křižovatky na jižním konci hráze telčského Ulického rybníka. Jeden z nejstarších dochovaných představitelů místně rozšířených drobných sakrálních památek 15.–19. století.

Velmi jednoduchá nedatovaná kamenná pilířková boží muka. Kvádrový podstavec bez ozdob přechází do čtyřbokého pilířku se skosenými hranami. Mírně rozšířená kaplice má trojúhelníkové štítky a mělké prázdné niky. Zakončení kaplice chybí. Nejsou datována a není na nich žádný ozdobný prvek ani nápis.

Žulová barokní boží muka, postavena v 17. století, snad v roce 1642 či 1646. Boží muka jsou památkově chráněna.

Žulová sloupková barokní boží muka z r. 1729 postavil mlynář Ondřej Procházka z Hodic jako poděkování za záchranu při nehodě povozu. Dlouho byla uložena na městském úřadu v Telči. Po restaurování byla na podzim 2024 přenesena na nové místo západně od vsi. Památkově jsou chráněna od r. 1958.

Žulová pilířková boží muka s čtyřhranným dříkem z 18. stol. Na čtyřbokém soklu mají psaníčkovou bosáž. Hranolová kaplice je členěna segmentově zaklenutými nikami s ústupkem. Na vrcholu je jehlan s koulí a kovovým dvouramenným křížem. Boží muka byla opravována r. 1879. Památkově chráněná od r. 1958.

Boží muka byla postavena roku 1647 nákladem Matouše Eisenbarta, manžela příbuzné stonařovského faráře Jernonýma Reidmillera. Restaurována byla roku 1996. Žulovým božím mukám chybí vrcholový kamenný kříž, na kapličce se zachoval letopočet a německý nápis.

Neobvykle nízká, řemeslně kvalitně zpracovaná, žulová barokní boží muka vznikla podle datace na podstavci v roce 1732. Podstavec a dřík mají téměř stejnou výšku, kaplička je ozdobena kovaným křížem. Boží muka představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus.

Sloupová zděná boží muka snad z 30.-40. let 19. století. První doklad o drobné sakrální stavbě na tomto místě je v II. vojenském mapování - Františkově z let 1838-1839.

Pozdně renesanční žulová sloupková boží muka na čtvercové čtyřstupňové podezdívce byla vytvořena na počátku 17. století. Roku 1814 na ně byl vytesán nápis, oslavující porážku napoleonských vojsk a ukončení válek. Proto se této památce říká též mírový sloup. Boží muka byla obnovena v roce 2008.

Raně barokní zámek z 2. pol. 17. st. vznikl přestavbou bývalé tvrze. Zámek má čtyřkřídlou dispozici, SZ křídlo je patrové, přízemí s oblouky na pilířích, v patře zasklené arkády s oblouky. Veřejnosti je nepřístupný.

Reliéfní zbytky hrádku, založeného patrně rakouskými pány z Trnavy, nacházejícího se na výběžku do rybníku, naproti budečskému zámku. Dnes na jeho místě stojí kaple P. Marie Sněžné.