Turistické cíle v okolí obce Rácov

Dům na okraji židovské čtvrti, ve kterém bydlel a provozoval praxi MUDr. Siegfried Löwy, bratr Julie Kafkové a strýc Franze Kafky. Löwy zde žil od roku 1899 do roku 1932. Synovec za ním jezdil na prázdniny v letech 1900 – 1907. Na domě je od roku 2001 Kafkova busta od sochaře Františka Häckla.

Nepatrné reliéfní zbytky hrádku vzniklého snad na přelomu 13. a 14. století. V roce 1350 se po Dyjici píše Bohobud. Hrádek zanikl pravděpodobně po připojení Dyjice k telčskému panství, po němž ztratil smysl.

Pozdně renesanční jednopatrová budova fary v Batelově postavena v letech 1635-1636 za pánů Krabiců z Weitmile a faráře Ondřeje Františka Kukačky z Rájova, jehož podíl na přestavbě fary zmiňuje nápis na průčelí fary. Fara je významná rovněž pobytem Petra z Mladoňovic a Karla Havlíčka Borovského.

Farní budova z 18. století, přestavěna do dnešní podoby roku 1837. Na průčelí jsou sluneční hodiny z 19. století a štukový erb arcibiskupa Příchovského.

První zmínka o duchovní správě ve Stonařově je z r. 1349, kdy je jako farář uváděn Hirsco (či Hisko) z Police. Jednopatrová budova fary pravděpodobně vznikla renesanční přestavbou gotické tvrze v poslední čtvrtině 16. století. Fasády upraveny v 19. století. Fara je památkově chráněna od r. 1958.

Fara (č. p. 1) je památkově chráněná, volně stojící jednopatrová budova z druhé poloviny 17. století. Barokní stavba s mansardovou střechou nahradila starší - asi renesanční faru. K jejímu západnímu průčelí se připojuje přízemní hospodářský objekt se sedlovou střechou.

Fara u kostela sv. Martina v Třešti je poprvé uváděna r. 1349. Pozdně barokní soubor farních budov byl postaven na místě starších budov okolo roku 1771, upraven po požáru roku 1831. Ohrazený areál se skládá z fary, kaplanky a budov hospodářského zázemí. První dvě budovy jsou památkově chráněny.

Jihlavské podzemí je s délkou 25 km druhým nejrozsáhlejším v ČR. První podlaží je ze 14. století, druhé a třetí ze 16. století. Zdejší raritou je tzv. svítící chodba. Pro veřejnost bylo r. 1991 zpřístupněno cca 400 m původních chodeb.

Beze stopy zaniklá tvrz v místě současného dvora Holákov. Přesná doba vzniku sídla není známa, jediná přímá písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1598.

Barokní zděný holubník ze 17. století je památkově chráněný objekt v areálu Panského dvora. Věžová stavba na čtvercovém půdorysu s mansardovou střechou krytou prejzy má fasádu zdobenou nárožními pilastry a slunečními hodinami. Pod střešní římsou jsou ze tří stran řady výletových otvorů pro holuby.

Zámek, původně tvrz, zažil množství majitelů. Za Leskovců z Leskovce v 2. pol 16. st. byla tvrz přestavěna v renesančním slohu. Rod Regalů dal tvrz přestavět na zámek r. 1734. Dnes je zámek dvoupatrová budova, v soukromém majetku.

Novobarokní stavba z poč. 20. století na místě dvou gotických domů. Od r. 1834 doloženo právo šenkovat pivo, víno i kořalku. V r. 1908 dům J. Pantoflíček radikálně přestavěl pro Vzájemnou záložnu; přitom použil na fasádě původní barokní sochařskou výzdobu. Od r. 1920 hotel hostil městské divadlo.