Turistické cíle v okolí obce Nová Ves

Tvrz vystavěná v roce 1513 Vencelíky z Vrchovišť přestavěna Kryštofem Vencelíkem na renesanční zámek ke konci 16. století. Po třicetileté válce opraven, barokní úpravy v roce 1714, dnešní vzhled z roku 1860. V současnosti patří České akademii věd.

Dnes již zřícenina pravděpodobně loveckého zámečku, který byl postaven v 16. stol. Po zapálení bleskem roku 1860 již nebyl obnoven a chátrá.

Dobře dochované tvrziště tvrze z pol. 14. stol. Nejstarší známý držitel byl Heřman z Ústrašína, připomínán r. 1354. Kolem r. 1410 získali Ústrašín Hazmukové z Proseče a do poloviny 15. stol. tvrz zcela zaniká. Dochován příkop a mohutné valy.

V 16. století založili zdejší tvrz Leskovci z Leskovce. Posledním vlastníkem byl Arnošt z Leskovce. Po jeho smrti byla tvrz změněna na poddanskou usedlost. K bydlení sloužila do roku 1953, poté jako budova místního JZD. V roce 1965 byla tvrz zbořena.

Nedokončená romantická vila, kterou si v letech 1930 – 1934 nechal vybudovat sochař a medailér Josef Šejnosta jako letní residenci a muzeum medailí. Projekt vytvořil architekt Kamil Hilbert. K obnově stavby došlo až v roce 2011 a bylo zde opět plánováno muzeum. Ani poté však budova nebyla dokončena.

Vodní nádrž Nová Říše byla vybudována jako vodárenská mezi lety 1979-1984 na potoce Řečici (též Olšanský potok) u Vystrčenovic, asi 5 km nad soutokem s Vápovkou. Od r. 2012 je chráněna též jako přírodní památka Nová Říše.

Dřevěnou vyhlídku, připomínající honosnější myslivecký posed, postavili dobrovolníci a myslivci z Mezné v roce 2022. Stavba je volně přístupná na vlastní nebezpečí.

Barokní výklenková kaple z druhé pol. 17 stol. je 1. zastavení křížové cesty z Telče ke kapli sv. Karla Boromejského, vybudované hraběnkou Františkou Slavatovou na popud telčských jezuitů. Zachovala si původní architektonické prvky a barevné řešení. Obraz Pilátova soudu pochází z kaple P. Marie.

Židovský hřbitov byl založen na přelomu 18. a 19. století. Nejstarší náhrobek pochází z doby kolem r. 1800. Hřbitov patří mezi nejmenší židovské hřbitovy u nás – rozkládá se na ploše 373 m2. Dochovalo se zde jen 27 většinou jednoduchých náhrobků.

Hřbitov založen v polovině 18. století a užíván byl do počátku druhé světové války. Dochovalo se cca 130 náhrobků od 18. do 20. století a zajímavá márnice/vozovna.

Židovský hřbitov neznámého stáří, sloužící kdysi početné židovské populaci Batelova. Nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1715. Pohřby do 2. světové války.

Židovský hřbitov pravděpodobně z poloviny 17. stol, márnice je z pol. 19. stol. Uchovalo se na něm cca 1200 náhrobků, nejstarší z 18. stol. V interiéru márnice jsou fragmenty hebrejských liturgických textů.