Turistické cíle v okolí obce Týnec nad Labem

Nepatrné pozůstatky tvrzí, které stávaly ve dvou částech zaniklé obce Korce. Písemně jedna z tvrzí zmíněna r. 1415, kdy ji Aleš z Korec prodává Matěji Jásovi ze Studeňan a Alšovi z Černěvsi. Dnes pouze málo zřetelná tvrziště u Žehuňského rybníka.

Hůře zřetelné tvrziště v JV části vesnice Kosice po tvrzi ze 14. století. Nejdéle na tvrzi je uváděn rod Kosických z Labouně, který tvrz vlastnil 120 let. Tvrz zaniká připojením k panství chlumeckému na počátku 16. století.

Klasicistní kostel z let 1843–48 nahradil starší stavbu, která stála nejpozději od 14. století asi 400 m západně na dosud fungujícím hřbitově v Jezeřanech. Z ní pochází část vnitřního zařízení, ostatní z 19. století. Kostel byl upraven roku 1893, nedávno opraven.

Současný barokní kostel postaven na místě původního gotického r.1738. Kolem kostela hřbitov s ohradní zdí do níž je vsazeno devět mramorových figurálních náhrobníků z druhé pol. 16. a počátku 17. století.

Mohutná novorománská bazilika nahradila v letech 1905–08 v Gruntě původní gotický kostel (naposledy přestavěný 1815–18). Spolu se zdí přilehlého hřbitova a márnicí tvoří jednotný celek se secesními dozvuky.

Pseudogotický kostel, nahradil středověký kostel téhož zasvěcení, zmiňovaný r. 1357. Zničen požárem r. 1670, poté postaven ve stylu raného baroka. V l. 1859–64, Josefem Míčou přestavěn pseudogoticky. Ve 20. století zchátral, nedávno zahájena obnova.

Původně gotický kostel v Červených Pečkách se připomíná poprvé roku 1352. Několikrát byl upravován a rozšiřován. Hlavní pozoruhodností exteriéru je kamenná jehlancová helmice věže. Obklopen hřbitovní zdí se zřejmě obrannou funkcí.

Podle posledních výzkumů byl kostel postaven v poslední třetině 13. stol. raně gotickém slohu a zachoval se do dnešní doby v téměř nezměněné podobě. Věž kostela nese zvon z r. 1472, v interiéru kostela je převážně barokní mobiliář - oltář z r. 1648, kazatelna z r. 1700 či kruchta z r. 1722.

Hřbitovní kostel na okraji jihozápadní části Kutné Hory. Postaven počátkem 15. století, opraven 1488–1502 (doplněn presbytář). Vyhořel 1817, restaurován L. Láblerem 1896–98. Významná stavba václavského období české gotiky.

Renesanční kostel z doby před rokem 1597, postaven nákladem Žofie Klusákové z Nečtin, barokně byl upravený v 1. čtvrtině 18. století, dnešní podoba po úpravách v 19. století.

Původní gotický kostel přestavěn renesančně a v 17. stol. barokně, kdy dostal dnešní podobu. Dalšími úpravami prošel kostel v letech 1836 – 1837 a roku 1936. Zalomené schodiště pochází z poloviny 18. století.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova pochází z roku 1934. Neorientovaná stavba s obdélníkovou lodí ukončenou pravoúhlým kněžištěm s průčelní věží. Vnější stěny jsou členěny mělkými lizénami a trojicí oken. Vybavení pochází ze zrušeného kostela v Praze–Bohnicích.