Turistické cíle v okolí obce Jihlávka

Raně barokní obdélná kaple s trojbokým závěrem byla postavena r. 1652 jako poděkování za ochranu při morové nákaze. Postavená byla ze sbírky telčských občanů. Je situována jihovýchodně od kostela Matky Boží v areálu hřbitova. Za jejího donátora či stavitele je považován měšťan Řehoř Fojt z čp. 41.

Kaple sv. Václava na návsi obce Rohozná z r. 1881. Zařízení je novodobé.

Moderní kaple sv. Anny postavena v letech 2020–2021. Autorkou architektonického návrhu je Kamila Bartošková, stavební projekt je od ing. Libora Šimka. Požehnána byla P. Janem Kotasem 24. 7. 2021. V interiéru je obraz sv. Anny od D. Němce, socha sv. Anny od V. Vávrů a křížová cesta od I. Kolářové.

Památkově chráněná kamenná barokní kašna z roku 1726. Na žulovém dříku uprostřed čtvercové nádrže je nápis „1846 1726 OBNOWENA GE ZA CASV PA MATEGE HASSKA PRIMASA BATELOWSKIHO A STARSSICH OBCE TOMASSE MASSKA ANTONINA PROCHASKI“. Kašna je chráněná od roku 1958.

Kamenná kašna z roku 1827 v horní části náměstí, na místě starší dřevěné kašny. Na soklu uprostřed, pravděpodobně renesančním, stojí barokní socha Siléna, vychovatele boha Dionýsa, s postavou dítěte (snad malého Dionýsa) v náručí. Socha byla do Telče převezena pravděpodobně z Dačic.

Šestiboká renesanční žulová kašna je ozdobena barokní sochou sv. Markéty z roku 1717 od Davida Liparta z Brtnice. Socha a její podstavec jsou vytvořeny z mušlového vápence. Světice stojící v mírném záklonu, pravou nohou stojí na drakovi. V pravé ruce drží pozlacený kříž.

Drobná technická památka, původně určená k výrobě kolomazi. Jde o kruhový žulový balvan s prohlubní svažující se k otvoru uprostřed. Na něm byl destilací borového dřeva získáván dehet, smícháním s tukem pak vznikala kolomaz - mazivo na dřevěné nápravy vozů. Kámen je v centru obce druhotně umístěný.

Domy č.p. 137 a č.p. 98 v Telči tvořily hospodářské zázemí vily hraběte von Spangen. Fasáda přízemního kuchyňského traktu (č.p. 98) z roku 1850 je sjednocena se sousední vilou, budova konírny a kočárovny z roku 1873 byla později zvýšená o patro s úřednickými byty. Oba domy jsou památkově chráněné.

Konvikt sv. Andělů v Telči vznikl roku 1668 na místě renesanční panské sladovny. Sloužil jako jezuitská hudební škola. Podlouhlá dvoupodlažní budova integruje zbytky gotických hradeb a prošla klasicistními i novodobými úpravami. Po zrušení řádu sloužila k bydlení, dnes je zde vzdělávací centrum.

Hřbitovní kostel z konce 16. století, barokně přestavěn v l. 1705 – 11, snad architektem Domenicem de Angeli. V interiéru 5 oltářů od sochaře Františka Bauguta. Západně od kostela hranolová zvonice s kostnicí z doby vzniku kostela.

Kostel na telčském Starém Městě vznikl zřejmě nejpozději ve 13. stol. Nejstarší dochované části dnešní stavby pocházejí z konce století následujícího, většina kostela je barokní. Součást areálu dodnes funkčního zařízení sociálních služeb a hřbitova.

Kostel vystavěn v l. 1343 až 1363. Poškozen za třicetileté války, opraven počátkem 18. století. R. 1827 zničen požárem. Opraven r. 1829.