Turistické cíle v okolí obce Zbilidy

Tvrziště gotické tvrze ze 14. století. Jediný známý držitel je Markvart, sídlící zde kolem roku 1400. Kdy a jak tvrz zanikla, prameny neuvádějí. Dochováno trojúhelníkové jádro, valy a příkopy na ostrohu nad Želivkou.

Tvrziště málo doložené tvrze na ostrůvku uprostřed zaniklého rybníka. V roce 1413 je uváděn Vacek ze Lhoty, jeho predikát je pravděpodobně jedinou zmínkou o zdejším panském sídle. V pramenech po roce 1413 se hovoří výlučně o vsi.

Dům čp. 11, bývalá městská šatlava, dnes slouží jako expozice městského muzea. Jako městské vězení sloužil od 16. stol. do r. 1849, kdy je převzal okresní soud. Přístupna je mučírna v bývalé gotické baště, cela, dvůr a vězeňská kaple sv. Kříže.

Neoklasicistní budova divadla byla přestavena z vyhořelé barokní solnice z roku 1707. Divadlo vystavěl v letech 1895–1896 stavitel Stanislav Rokos.

Opevnění, budované v období 14.–16.století, dokončené po požáru města r. 1554. Dochovány tři brány, několik bašt, městská i parkánová zeď. Zasypáním příkopů vznikly ulice obkružující městské jádro.

Zaniklý barokní zámek, který dal pravděpodobně vybudovat na místě tvrze Maxmilián Arnošt Hornek z Horneku, který vlastnil Mirošov v letech 1710–1730. Po r. 1949 vlastnil zámek státní statek. Od r. 1958 byl kulturní památkou. V r. 1985 se zřítila část zdí devastované budovy a r. 1986 byl zbourán.

Objekt fary na místě středověké tvrze, původně obklopené vodními příkopy. Současná podoba je dána renesančními, barokními i klasicistními úpravami. Kulturní památka ČR.

Barokní památka s vysokou vypovídací hodnotou, v současné době těžce zbědovaná.

Barokní sloup z l. 1689–92 od Agostina Brascha, se sochařskou výzdobou Antonio Laghiho. Sloup se sochou Imaculaty na vrcholu obklopují plastiky sv. Josefa, sv. Jakuba Většího, sv. Šebestiána a sv. Františka Xaverského.

Dva původně středověké domy č. 57 a 58, propojené při přestavbě pro muzejní účely. Domy prošly renesanční přestavbou, upravovány byly v baroku i v době klasicistní. Zachovaly se renesanční klenby, nástěnné a nástropní malby z 17. stol., arkádové ochozy a vysoká síň. Na nádvoří je malé lapidárium.

Návesní kaple z 18. či začátku 19. století. Má čtvercový půdorys, vstup je pravoúhlý a malá okénka v bočních stěnách jsou zaklenuta do půlkruhu. Uvnitř je kaple plochostropá. Kaple má stanovou šindelovou střechu se zvoničkou. Tato drobná sakrální lidová stavba je památkově chráněna od roku 1958.

Památkově chráněná návesní kaple z 19. století má neobvyklý kruhový půdorys. Jedná se o zděnou stavbu s hladkou fasádou bez ozdob, v průčelí je pravoúhlý vchod. Interiér je plochostropý. Zastřešena je polygonální jehlancovou střechou, zakončenou makovicí a křížem. Státem chráněna je od roku 1958.