Turistické cíle v okolí obce Vyskytná nad Jihlavou

Nedatovaná kamenná boží muka, dle tvarosloví snad pozdně gotická či renesanční. Mají nízký osmiboký dřík, který je zakončen čtyřbokou kaplicí. Ta má v přední části hrotitě zaklenutou (dnes zasklenou) niku a po bocích nečitelné nápisy. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Žulová pilířková boží muka z r. 1878. Mají nízký, téměř krychlový podstavec, dřík je čtyřboký, se skosenými hranami. Přechází do kaplice, která má v čelní straně obloukově zakončenou mělkou niku s obrazem Krista, malovaným na plechu. Na vrcholu je kovový jednoramenný kříž. Nejsou památkově chráněná.

Kamenná barokní sloupková boží muka z počátku 18. století. Na soklu s psaníčkovou bosáží stojí sloup s mírnou entazí (soudkovitým rozšířením), na něm je čtyřboká kaplice s velmi mělkými nikami, završená komolým jehlanem a kovovým dvouramenným křížem. Památkově chráněná jsou od května 1958.

Žulová barokní boží muka z roku 1713. Hranolový dřík je ozdoben tesanými, barvou zvýrazněnými nástroji Kristova umučení. Lucerna má mělkou niku, na zadní straně je česky psaný text: TOTO POST/ AWITI DAL/ SYRLIVWIHER/ NA PAMÁTKV/ VTRPENÍM/ PANUIE. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Žulová, pozdně barokní pilířková boží muka z roku 1800 při bývalé kupecké stezce západně od Kosova. Jejich podoba odpovídá obvyklému ztvárnění barokních památek tohoto typu na Vysočině. Mají nízký podstavec, hranolový dřík, lucerna má mělkou niku, dnes prázdnou, a stanovou stříšku s koulí a křížem.

Prostá pilířková žulová boží muka u cesty mezi Novým Rychnovem a Čejkovem. Jejich stáří není doloženo, snad jsou z 17. či 18. stol. Na kamenném podstavci stojí polygonální dřík s jednoduchou hlavicí. Na vrcholu je fragment kovového dvouramenného kříže. Boží muka jsou památkově chráněna od r. 1958.

Barokní kamenná boží muka z roku 1744 tvoří součást souboru obdobných sakrálních památek z druhé pol. 17. a 18. století v okolí Batelova. Jsou poškozena, vrcholový jehlan je uražený, chybí vrcholová koule s kovovým křížem. Z patky je viditelná horní část s rytým letopočtem 1744. Chráněná od r. 1958.

Žulová boží muka z roku 1668, skládající se ze zdobeného podstavce, osmibokého dříku a čtyřboké lucernou s mělkými nikami, původně pravděpodobně vyplněné obrázky svatých. Kovový křížek na vrcholu lucerny je novodobý, původní se nedochoval. Do roku 2008 byla v dolní části zasypána pod úroveň terénu.

Jediná dochovaná brána jihlavského opevnění je pozůstatkem složitějšího fortifikačního bodu, vytvořeného v I. polovině 16. století. Předbraní zaniklo v 19. století, vlastní věžová brána se dochovala a stala se symbolem města.

Zámek vznikl přestavbou hradu, postaveného Valdštejny před r. 1436. V 2. pol. 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po r. 1620 byl zámek Valdštejnům zkonfiskován a získal jej Rombaldo hrabě de Collalto. V držení rodu do r. 1945, kdy byl zestátněn. Od r. 2008 postupná rekonstrukce zámku.

Farní budova vznikla roku 1634 sjednocením několika starších budov. Zachovala se zde pozdně gotická světnice, zaklenutá křížovou klenbou a rozlehlé prostory s renesančními klenbami. V ohradní zdi je druhotně zazděna konzola z druhé pol. 13. století.

Barokní budova fary (později povýšené na děkanství) byla postavena r. 1732. Jedná se o dvoupatrovou budovu s půdorysem ve tvaru písmene L. Fasáda obrácená směrem do náměstí je plasticky členěna se zdůrazněním střední části, v níž je umístěn vjezd. Nad ním je nika se soškou sv. Jana Nepomuckého.