Turistické cíle v okolí obce Dlouhá Brtnice

nebo vyberte

Dlouhá Brtnice

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 214 záznamů, 11 / 18 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 křížový kámen
565.0 m. n.m.
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Nová Říše
Křížový kámen z roku 1607 s rozměry cca 80 cm x 60 cm x 25 cm. Na přední straně je reliéf kříže vyrůstajícího z pahorku (Golgoty) s pěti vyrytými křížky (jako 5 ran Ježíše Krista), plastický reliéf nástroje nebo zbraně (bojové kladivo nebo hornický mlátek). Památkově chráněný je od května 1958.
 křížový kámen
625.0 m. n.m.
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Třešť
Křížový kámen v lese „Mučírna“ z roku 1556 údajně připomíná zabití myslivce pytláky. Jednostranná deska má uražen levý horní roh. Na přední straně je reliéfní latinský kříž, orámovaný nečitelným nápisem. Kámen má rozměry 79x46x13 cm. Původně stával hlouběji v lese, přesunut snad při budování cesty.
 křížový kámen
548.0 m. n.m.
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Volevčice
Křížový kámen s rozměry 93 cm x 68 cm x 20 cm, nalezen r. 2002. Je na něm reliéf tlapatého kříže na žerdi. Dle pověsti připomíná spor tří bratrů o dědictví, při kterém dva přišli o život a třetího tížilo svědomí tak, že nechal vytesat smírčí kámen a umístil ho na místě tragédie. Kámen není datován.
 křížový kámen
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Cejle
Důvod vzniku tohoto křížového kamene není znám. Podle vyobrazených kol lze usuzovat na to, že připomíná nehodu povozu. Poprvé jej uvádí místní badatel Vilém Richlý z Mirošova v roce 1885. Tehdy měl výšku 115 cm, dnes má nad zemí výšku 77 cm. Do jeho horní části byl druhotně vsazen litinový kříž.
 Kyprův mlýn
500.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Knínice
Mlýn je prvně doložen na 1. vojenském mapování z let 1764-68. V r. 1839 mlýn postihl požár, po kterém jej Johann a Johanna Lodes obnovili. V r. 1930 vlastnil mlýn Vojtěch Zadražil. Dnes slouží jako ekofarma s ubytovacím zařízením.
 Lannerův dům
519.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, x
Původně dvůr Jana z Veitmile, později jezuitský dispensář. Po zrušení řádu sídlo majitele průmyslového areálu, který zde vznikl. Od jeho likvidace sídlo různých institucí, dnes ve správě Národního památkového ústavu.
 Lesonice
520.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Původní tvrz ze 14.stol. v 2. pol.16. stol. přestavěna na zámek. Okolo roku 1830 zbourán a vystavěny dvě budovy klasicistního zámku. R.1890 v zámku zřízena obecní škola a od r.1950 v zámku lesnické učiliště, zdravotnické středisko a základní škola.
 Luka nad Jihlavou
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Zámek byl postaven pravděpodobně v první pol. 17. stol. Na začátku 18.stol. byl zámek neobydlen, ale v letech 1739 – 1747 ho jeho majitelé barokně přestavěli. V dnešní době zámek prošel rekonstrukcí a slouží jako luxusní hotel.
 Mařenka
711.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Štěměchy
Rozhledna Mařenka byla postavena na vrchu stejného jména r. 2012. Stavba z betonu, kamene, oceli a dřeva je vysoká 31 m, krytá vyhlídková plošina je ve výši 28 m. Je volně přístupná po modré značce od Dašovského mlýna u obce Štěměchy.
 mariánský sloup
525.0 m. n.m.
Telč
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Telč
Sloup postavený v letech 1716–20 jako poděkování za konec poslední morové epidemie v českých zemích roku 1714. Autorem byl David Lipart z Brtnice, prostředky na stavbu pocházely z odkazu telčské měšťanky Zuzany Hodové. V sousedství dvě kašny.
 Marianum
550.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, není známo, Vysočina, Třešť
Budovu dal r.1885 postavit svobodný pán Leopold Wenzel-Sternbach pro první mateřskou školu ve městě. Provoz zajišťovaly sestry z Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame. Za 2. sv. války zabavena armádou, poté zde byla německá škola. R. 1946 byla znárodněna, v budově fungovala do r. 1971.
 Maškův mlýn
510.0 m. n.m.
mlýn - vodní, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Krasonice
Prvním dokladem o existenci mlýna je záznam z r. 1683, kdy zde umrzl mlynář Blažej Mašek. Od konce 19. století v majetku rodiny Malých. V r. 1952 provoz mlýna ukončen. Po r. 1989 mlýn navrácen potomkům posledního mlynáře.