Turistické cíle v okolí obce Pavlov

nebo vyberte

Pavlov

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 323 záznamů, 7 / 27 stran, vyhledáno za 0.24 sec
 fara
540.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, není známo, Vysočina, Rančířov
Barokní fara v Rančířově stojí východně od kostela sv. Petra a Pavla. Jednopatrová zděná budova má mansardovou střechu a střídmě pojaté fasády, členěné v úrovni okenních os štukovými zrcadly. V 19. a 20. století byla několikrát upravena a později přestavěna na hotel. Fara je památkově chráněná.
 fara
580.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Stonařov
První zmínka o duchovní správě ve Stonařově je z r. 1349, kdy je jako farář uváděn Hirsco (či Hisko) z Police. Jednopatrová budova fary pravděpodobně vznikla renesanční přestavbou gotické tvrze v poslední čtvrtině 16. století. Fasády upraveny v 19. století. Fara je památkově chráněna od r. 1958.
 fara
570.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Batelov
Pozdně renesanční jednopatrová budova fary v Batelově postavena v letech 1635-1636 za pánů Krabiců z Weitmile a faráře Ondřeje Františka Kukačky z Rájova, jehož podíl na přestavbě fary zmiňuje nápis na průčelí fary. Fara je významná rovněž pobytem Petra z Mladoňovic a Karla Havlíčka Borovského.
 fara
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Brtnice
Kdy fara vznikla není známo, první zmínka o ní je v souvislosti se sporem v pol.15. století. V 16. století byla protestantská, prvním katolickým knězem po rekatolizaci byl Jan Chytraeus. Roku 1657 fara vyhořela a při dalším požáru v roce 1760 shořel i farní archiv. Budova byla několikrát upravována.
 fara
550.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Vysočina, Vílanec
Fara (č. p. 1) je památkově chráněná, volně stojící jednopatrová budova z druhé poloviny 17. století. Barokní stavba s mansardovou střechou nahradila starší - asi renesanční faru. K jejímu západnímu průčelí se připojuje přízemní hospodářský objekt se sedlovou střechou.
 fara s kaplankou
550.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Třešť
Fara u kostela sv. Martina v Třešti je poprvé uváděna r. 1349. Pozdně barokní soubor farních budov byl postaven na místě starších budov okolo roku 1771, upraven po požáru roku 1831. Ohrazený areál se skládá z fary, kaplanky a budov hospodářského zázemí. První dvě budovy jsou památkově chráněny.
 filiální dům boromejek s kaplí sv. Rudolfa
536.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nová Říše
Bývalý filiální dům boromejek s kaplí sv. Rudolfa, tzv. Ústav korunního prince Rudolfa v Nové Říši slouží dnes jako sídlo obecního úřadu.
 Heraltice
560.0 m. n.m.
tvrz, zřícenina, nepřístupno, Vysočina, Heraltice
Zaniklá tvrz, která se poprvé připomíná v roce 1366, kdy markrabě Jan Jindřich část Heraltic udělil lénem Petru Hechtovi z Rosic. V roce 1415 byla Smilem pobořena a v roce 1447 Oldřichem z Heraltic částečně obnovena. Připojením k Brtnici ztratila tvrz svoji sídelní funkci a stala se jen součásti dvora.
 Hoffmannův dům
Muzeum Josefa Hoffmanna
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Brtnice
Dům na dvou středověkých parcelách, v jádru pozdně gotické zdivo z doby kolem roku 1500. Středověké domy sjednoceny v 18. století, po velkém požáru v roce 1760. Další přestavby v 19. stol. a na počátku 20. stol. Rodný dům Josefa Hoffmanna, vídeňského architekta, přední postavy vídeňské secese.
 holubník
520.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Telč
Barokní zděný holubník ze 17. století je památkově chráněný objekt v areálu Panského dvora. Věžová stavba na čtvercovém půdorysu s mansardovou střechou krytou prejzy má fasádu zdobenou nárožními pilastry a slunečními hodinami. Pod střešní římsou jsou ze tří stran řady výletových otvorů pro holuby.
 Holý mlýn
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Římov
Ojediněle zachovaný komplex zděného vodního mlýna a roubené vodní pily pod hrází rybníka na potoce Římovce, SSZ. od vsi Římova. Obě technické památky si zachovaly kompletní cenné technologické vybavení. Mlýn vznikl nejpozději již před pol. 18. století. Novým majitelem je postupně opravován.
 Horní mlýn
520.0 m. n.m.
mlýn - vodní, chátrající, nepřístupno, Vysočina, Rančířov
Horní mlýn čp. 5 v Rančířově stojí na pravém břehu říčky Jihlávky. Z původního vodního mlýna se třemi mlýnskými koly na horní vodu se dochovala jen část hospodářských budov. Z majitelů jsou známí Josef Höfer (1835) a Jan Müller (1930).