Turistické cíle v okolí obce Puklice

Žulová, poměrně nevysoká, pilířková boží muka neznámého stáří. Dle okolních božích muk lze odhadnout jejich vznik na druhou polovinu 19. století. Mělké niky jsou vyplněny novodobou výzdobou, na vrcholu kaplice mají poškozený kovový křížek. Nejsou památkově chráněná.

Zděná boží muka z konce 18. stol., přechodný typ památky mezi kapličkou a božími muky. Masivní hranolový dřík přechází v nepatrně rozšířenou kaplici zastřešenou sedlovou střechou. Nika je půlkruhově zaklenutá, uzavřená dvířky se skleněnou výplní, uvnitř je novodobý obrázek. Chráněná od r. 1958.

Žulová sloupková barokní boží muka z r. 1729 postavil mlynář Ondřej Procházka z Hodic jako poděkování za záchranu při nehodě povozu. Dlouho byla uložena na městském úřadu v Telči. Po restaurování byla na podzim 2024 přenesena na nové místo západně od vsi. Památkově jsou chráněna od r. 1958.

Žulová, pozdně barokní pilířková boží muka z roku 1800 při bývalé kupecké stezce západně od Kosova. Jejich podoba odpovídá obvyklému ztvárnění barokních památek tohoto typu na Vysočině. Mají nízký podstavec, hranolový dřík, lucerna má mělkou niku, dnes prázdnou, a stanovou stříšku s koulí a křížem.

Barokní, třikrát odstupňovaná pilířová boží muka z 18. století jsou postavena ze smíšeného zdiva. Štíhlý a vysoký dřík má dvě řady mělkých obdélných nik, dnes prázdných. Kaplice je ze tří stran otevřená, je prázdná a kryta sedlovou stříškou z prejzů. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.

Žulová boží muka z roku 1668, skládající se ze zdobeného podstavce, osmibokého dříku a čtyřboké lucernou s mělkými nikami, původně pravděpodobně vyplněné obrázky svatých. Kovový křížek na vrcholu lucerny je novodobý, původní se nedochoval. Do roku 2008 byla v dolní části zasypána pod úroveň terénu.

Jediná dochovaná brána jihlavského opevnění je pozůstatkem složitějšího fortifikačního bodu, vytvořeného v I. polovině 16. století. Předbraní zaniklo v 19. století, vlastní věžová brána se dochovala a stala se symbolem města.

Terénní zbytky tvrze. Poč. 15. st. jsou uváděni vladykové z Bransouz, obce ze 13. st. zvané dříve Bransudy, a tak tvrz je nejpozději z poč. 15. st. Zničena byla za česko-uherských válek, nebyla obnovena. Zachovány jsou valy a části zdiva.

Zámek vznikl přestavbou hradu, postaveného Valdštejny před r. 1436. V 2. pol. 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po r. 1620 byl zámek Valdštejnům zkonfiskován a získal jej Rombaldo hrabě de Collalto. V držení rodu do r. 1945, kdy byl zestátněn. Od r. 2008 postupná rekonstrukce zámku.

Budova bývalého hostince v Přibyslavicích je barokního původu z doby před r. 1744. V 18. stol. a za 1. republiky sloužil k ubytování dělníků, kteří pracovali na stavbě kostela Narození Panny Marie. V 60. letech 20. stol. upraven na obytný dům.

Zámeček postaven italským rodem Collalto v 17. stol. přestavbou původní lesovny. Dnes v majetku ZO Českého svazu ochránců přírody Kněžice, sídlí zde Chaloupky, středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě.

Farní budova vznikla roku 1634 sjednocením několika starších budov. Zachovala se zde pozdně gotická světnice, zaklenutá křížovou klenbou a rozlehlé prostory s renesančními klenbami. V ohradní zdi je druhotně zazděna konzola z druhé pol. 13. století.