Turistické cíle v okolí obce Puklice

nebo vyberte

Puklice

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 243 záznamů, 3 / 21 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 boží muka
580.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava-Hosov
Jednoduchá žulová boží muka z roku 1751 při úseku staré silnice z Jihlavy na Tábor mají podobu, která byla na konci baroka typická pro tuto část Vysočiny. Hranolový sokl je zdobený rytými rámy, nápisem a datací na čelní straně: 1751 / MATHI / AS / BISDAV / ER. Památkově chráněna jsou od roku 1958.
 boží muka
570.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Třešť
Kamenná boží muka byla vytvořena roku 1758. Na čelní straně vysokého soklu jsou ryté rámy se symboly srdce a kříže, iniciály ICS a letopočet 1758. Čtyřboký dřík je zakončen výraznou krycí deskou, na které je hranolová kaplice, na vrcholu s koulí a kovovým křížem. Památkově chráněná jsou od r. 1958.
 boží muka u Koželuhů
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava
Žulová boží muka z roku 1668, skládající se ze zdobeného podstavce, osmibokého dříku a čtyřboké lucernou s mělkými nikami, původně pravděpodobně vyplněné obrázky svatých. Kovový křížek na vrcholu lucerny je novodobý, původní se nedochoval. Do roku 2008 byla v dolní části zasypána pod úroveň terénu.
 brána Matky Boží a městské opevnění
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Jihlava
Jediná dochovaná brána jihlavského opevnění je pozůstatkem složitějšího fortifikačního bodu, vytvořeného v I. polovině 16. století. Předbraní zaniklo v 19. století, vlastní věžová brána se dochovala a stala se symbolem města.
 Bransouze
Bransouzy
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Terénní zbytky tvrze. Poč. 15. st. jsou uváděni vladykové z Bransouz, obce ze 13. st. zvané dříve Bransudy, a tak tvrz je nejpozději z poč. 15. st. Zničena byla za česko-uherských válek, nebyla obnovena. Zachovány jsou valy a části zdiva.
 Brtnice
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Brtnice
Zámek vznikl přestavbou hradu, postaveného Valdštejny před r. 1436. V 2. pol. 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po r. 1620 byl zámek Valdštejnům zkonfiskován a získal jej Rombaldo hrabě de Collalto. V držení rodu do r. 1945, kdy byl zestátněn. Od r. 2008 postupná rekonstrukce zámku.
 bývalý hostinec
430.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Přibyslavice
Budova bývalého hostince v Přibyslavicích je barokního původu z doby před r. 1744. V 18. stol. a za 1. republiky sloužil k ubytování dělníků, kteří pracovali na stavbě kostela Narození Panny Marie. V 60. letech 20. stol. upraven na obytný dům.
 Chaloupky
650.0 m. n.m.
zámek - lovecký, zachovalý, příležitostně, Vysočina
Zámeček postaven italským rodem Collalto v 17. stol. přestavbou původní lesovny. Dnes v majetku ZO Českého svazu ochránců přírody Kněžice, sídlí zde Chaloupky, středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě.
 děkanství
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Jihlava
Farní budova vznikla roku 1634 sjednocením několika starších budov. Zachovala se zde pozdně gotická světnice, zaklenutá křížovou klenbou a rozlehlé prostory s renesančními klenbami. V ohradní zdi je druhotně zazděna konzola z druhé pol. 13. století.
 děkanství
490.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Polná
Barokní budova z roku 1713. Sousední budova zvaná Kaplanka sloužila jako škola, později muzeum. Na východní straně budovy je Školská brána.
 Dolní brána
490.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Polná
Brána, pozůstatek opevnění Polné, vybudovaného mezi lety 1443–1500. Přilehlý dům čp. 2, má gotické jádro (na fotografii žlutý dům vlevo).
 dolní kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého
522.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Kamenice
Barokní, památkově chráněná, kamenná kašna z 30. let 18. stol. Kašnu tvoří kruhová nádrž s profilovanými stěnami. Uprostřed je čtyřboký pilíř, v přední části s reliéfem šesticípé hvězdy, nesoucí sochu sv. Jana Nepomuckého v obvyklém pojetí od třebíčského sochaře italského původu Štěpána Pagana.