Turistické cíle v okolí obce Příseka

Křížový kámen, údajně středověký, dle nezřetelného letopočtu z r. 1335. Objeven byl r. 1907. Kámen má rozměry 80x43x14 cm, jedná se pravděpodobně o fragment, jehož horní část byla odlomena. Je na něm reliéf kříže ve tvaru T a rytiny ženské a mužská postavy. Ke kameni se vztahují tři různé legendy.

Kamenná stéla zakončená v horní části obloukem je zdobena reliéfem kříže, pod kterým je dnes téměř nečitelný sedmiřádkový nápis. Kámen připomíná tragickou smrt Pavla Kapouna, syna sedláka Václava Kapouna z Třeště, 11. června 1815 pod převráceným vozem. Pamětní kámen je památkově chráněný od r. 1958.

Budova postavena na středověkých parcelách, barokně přestavena v pol. 18. století. Účel přestavby není jistý – snad měla sloužit jako klášter paulánů či jako nájemný dům pro rodiny tkalců z místní soukenické manufaktury. Po dokončení stavby zde byl zájezdní hostinec, hotel, taneční a divadelní sál.

Panský vodní mlýn v Rančířově je doložen již ve 14. století, dochovaná stavba pochází z roku 1724. Koncem 18. století ji mlynářská rodina Dobrovolných přestavěla a opatřila pozdně rokokovou štukovou výzdobou. Z původního areálu se zachovala především obytná budova s mansardovou střechou.

První zmínka o pivovarnictví v Jihlavě je r. 1348. R. 1859 byly zrušeny v městě poslední 4 malé pivovary a společný moderní Iglauer Mälzerschaft Brauerei byl otevřen 4. dubna 1861. Po r. 1948 znárodněn, dnes patří pivovarnické skupině K Brewery.

Třešťský pivovar pravděpodobně vznikl v 16. století. První písemná zmínka z roku 1589 se týká smrti sládka Partla. R. 1618 je uváděn jako majitel Kryštof Adam Vencelík z Vrchovišť. Dalšími majiteli byli Herbersteinové, Wenzel-Sternbachové a Horácké pivovary, n.p. Jihlava. Uzavřen byl v roce 1961.

Zaniklý zámek z roku 1734 byla barokní jednopatrová stavba o půdorysu písmene L s hospodářským dvorem a sýpkou. V 90. letech minulého století byl zbaven památkové ochrany a v roce 1998 byl zbourán. Na rozdíl od zámku nepřišel o svoji státní ochranu přiléhající statek a okolní park.

Josef Toufar se narodil 14. července 1902 v Arnolci v domě č.p.1. V souvislosti s číhošťským zázrakem byl zatčen StB a po brutálních výsleších zemřel 25. února 1950 v Borůvkově sanatoriu v Praze. Pomník je dílem Bohumíry Smolejové a Stanislava Müllera, slavnostně odhalen byl 17.7.2022.

Pomník připomíná hromadný spad meteoritů, který se odehrál kolem 6. hodiny 22. 5. 1808. Pozorováno bylo 200 až 300 kusů kamenů, většina nalezených vážila jen 32 g až 48 g, největší měl hmotnost 6 kg. Památník byl vybudován k 200. výročí události, na úřadu městyse je meteoritům věnováno malé muzeum

Pomník byl postaven v r.1922 podle návrhu E. Langa. Byly na něm německé nápisy a jména padlých. Roku 1945 byly nápisy odstraněny a nahradil je nápis "ZA OSVOBOZENÍ RUDÉ ARMÁDĚ VĚNUJE OBEC ČÍŽOV 1946". Po roce 1989 získal pomník současnou podobu s nápisem "OBĚTEM SVĚTOVÝCH VÁLEK VĚNUJE OBEC ČÍŽOV".

Mohutný žulový pomník připomíná 130 třešťských obětí první světové války. Jeho autorem byl Cyril Hájek, zhotovila jej kamenická dílna třešťského velkostatku. Slavnostně odhalen byl 6. května1934, původně naproti radnici. Pomník je evidován jako vojenské pietní místo pod číslem CZE6105-8555.

Pískovcový pomník třešťského rodáka, lékaře, matematika, fyzika a astronoma, mistra svobodných umění a vychovatele v různých šlechtických rodinách včetně rodiny Fridricha Falckého. Po bitvě na Bílé hoře byl nucen emigrovat nejprve do Německa a poté do Holandska a Anglie. Zemřel neznámo kdy a kde.