Turistické cíle v okolí obce Dobroutov

Renesanční tvrz postavená Volfem Beránkem z Petrovce, zmiňována v r. 1568. Zřejmě Jan Beránek upravil tvrz do podoby zámečku. Po Bílé hoře statek zkonfiskován a připojen k brtnickému panství. Od té doby sloužila budova hlavně hospodářským účelům. Od r. 2015 sídlem Muzea autíček.

Pozdně gotická dvoukřídlá tvrz je zmíněna r. 1535. Roku 1578 renesančně přestavěna (dochovány cenné renesanční prostory), po r. 1720 barokně rozšířena na čtyřkřídlý patrový zámek, další úpravy klasicistní. Ve 20. stol. získává zámek rodina Fischmannů. Po r. 1945 zkonfiskován, navrácen roku 2014.

První jihlavská radnice je doložena v pol. 13. stol. Nová radnice vznikla v r. 1425 koupí domu Mikuláše barchaníka. V 16. stol. byla radnice poškozena požáry a r. 1594 renesančně přestavěna. R. 1786 získala radnice klasicistní fasádu.

Zřícenina hradu založeného patrně Hrutem z Kněžic. První zmínky z r. 1289. Po r. 1359 velkoryse přestavěn a luxusně zařízen. Na přelomu 14. a 15. st. odkoupen Valdštejny. Za husitských válek poškozen, v druhé pol. 15. st. opuštěn a již neobnoven.

Zřícenina hradu, zal. poč. 14. stol. pány z Lichtemburka. R. 1329 majetkem Smila z Ronova, r. 1381 zal. kaple Nanebevzetí Panny Marie. R. 1424 hrad dobyt a těžce poškozen husity. R. 1444 koupen Hyncem Ptáčkem z Pirkenštejna. R. 1538 pustý.

Novobarokní zámek byl postaven v 2. pol. 19. stol. majitelem sousední továrny na škrob Amylon. Patrový obdélný objekt s členitou novobarokní fasádou s rizality a štíty. Po znárodnění sídlo MNV, byla zde prodejna a byty. Po r. 1989 byl vrácen v restituci, v současnosti je neobydlený a chátrající.

Renesanční kamenný most byl postaven pravděpodobně v 16. století. Most se třemi oblouky o délce 32 m, který je chráněný jako kulturní památka ČR, na jaře r. 2012 zle poškodily ledové kry. Po stržení nestabilního zdiva byla postavena provizorní lávka pro pěší, rekonstrukce je naplánovaná na r. 2013.

Rozhledna (24 m) byla postavena r. 2001 jako telekomunikační stožár (42 m) a současně jako rozhledna na vrcholu Rosička (645 m n. m.). Na jejím místě stával počátkem 20. stol. letecký maják. Po 2. svět. válce zde stála dřevěná rozhledna s triangulačním bodem.

Zřícenina rozhledny postavené okrašlovacím spolkem v roce 1907, zanikla po požáru v roce 1940. Byla postavena na místě kde stála první celodřevěná rozhledna z roku 1853 postavené na popud starosty P.E. Leopolda von Löwenthal. Tato rozhledna byla zničena vichřicí v roce 1870.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze začátkem 15. stol. Při renesanční přestavbě byla přistavena tři křídla, později také hranolová věž a kaple. V nedávné době byla provedena modernizace za účelem ozdravných pobytů, ale dnes je opuštěný a uzavřený.

Dřevěný vyřezávaný kříž z roku 2014, dar rumunské ambasády, stojí na místě březového kříže, který zde vztyčili v květnu 1945 rumunští vojáci na paměť spolubojovníků padlých při osvobozování Československa. Původní kříž byl v roce 1973 nahrazen kovovou replikou od Miroslava Vaňka.

Podsklepená dvoupodlažní budova bývalé rychty v obci Věžnice byla postavena snad v 1. polovině 17. století. Vstupní prostor má charakter mázhauzu, který je v místním kontextu neobvyklý až vzácný. Budova během své existence sloužila různým účelům.