Turistické cíle v okolí obce Střítež

Novobarokní kaple sv. Anny byla postavena v roce 1935 nedaleko studánky s léčivou vodou. Jako autor stavby je uváděn architekt B. Dvořák, snad pardubický architekt Bóža Dvořák. V interiéru se nacházejí barokní sochy sv. Barbory a Markéty. Vedle stojí starší kaplička a litinový kříž z roku 1855.

Zámek byl vybudován kolem roku 1560 Zachariášem z Hradce na místě staršího zpustlého hradu. V 18. stol. byl rozšířen v barokním stylu. Roku 1767 a 1847 zámek vyhořel, ale byl vždy brzy opraven. Dnes se tu nachází hasičské muzeum.

Hrad v Přibyslavi vznikl asi současně s městem na podnět Přibyslava z Polné v pol. 13. stol., kdy střežil stříbrné doly. R. 1424 obléhán a dobyt husity, u hradu umírá Jan Žižka. R. 1431 obléhán vévodou Albrechtem, ale tentokrát nedobyt. Zpustlý již v r. 1515. Hrad zcela rozebrán a místo zastavěno.

Gotická věž, vysoká 50,3 m, je zbytkem původního opevněného kostela, postaveného r. 1497. Kostel byl vypálen v době husitských válek. R. 1753 byl postavený nový barokní kostel sv. Jana Křtitele. Koncem 17. stol. byla věž doplněna bání. Na r. 2011 je naplánovaná velká rekonstrukce věže.

Téměř zaniklá tvrz. V Přímělkově bývaly tvrze dvě, starší se označuje jako „Hrádek“. Byl založen v 2. pol. 13. stol. pány z Rokštejna či Střížovci. R. 1378 se při prodeji majetku pánů z Rokštejna markraběti Janu Jindřichovi uvádí pustý - dle nálezů archeol. výzkumu vyhořel. Hrádek postupně zanikl.

Tvrz uprostřed vsi, která nahradila starší odlehlejší hrádek, začali stavět snad vladykové z Jemničky, kteří drželi Přímělkov od r. 1437. Dokončena byla určitě po r. 1464, kdy Přímělkov vlastnili Valdštejnové. Přímo tvrz se zmiňuje až r. 1547. Od 2. pol. 16. stol. sloužila hospodářským účelům.

Renesanční tvrz postavená Volfem Beránkem z Petrovce, zmiňována v r. 1568. Zřejmě Jan Beránek upravil tvrz do podoby zámečku. Po Bílé hoře statek zkonfiskován a připojen k brtnickému panství. Od té doby sloužila budova hlavně hospodářským účelům. Od r. 2015 sídlem Muzea autíček.

Pozdně gotická dvoukřídlá tvrz je zmíněna r. 1535. Roku 1578 renesančně přestavěna (dochovány cenné renesanční prostory), po r. 1720 barokně rozšířena na čtyřkřídlý patrový zámek, další úpravy klasicistní. Ve 20. stol. získává zámek rodina Fischmannů. Po r. 1945 zkonfiskován, navrácen roku 2014.

První jihlavská radnice je doložena v pol. 13. stol. Nová radnice vznikla v r. 1425 koupí domu Mikuláše barchaníka. V 16. stol. byla radnice poškozena požáry a r. 1594 renesančně přestavěna. R. 1786 získala radnice klasicistní fasádu.

Pseudorenesanční zámek přestavěn ze staršího sídla v roce 1873, snad podle projektu Augusta Prokopa. Po roce 1906 rozšířen o škrobárnu. V roce 1928 velkostatek zakoupili manželé Šaškovi, kterým byl navrácen po roce 1990. Dnes zrekonstruovaný a udržovaný společně s ostatním hospodářstvím.

Zřícenina hradu založeného patrně Hrutem z Kněžic. První zmínky z r. 1289. Po r. 1359 velkoryse přestavěn a luxusně zařízen. Na přelomu 14. a 15. st. odkoupen Valdštejny. Za husitských válek poškozen, v druhé pol. 15. st. opuštěn a již neobnoven.

Zřícenina hradu, zal. poč. 14. stol. pány z Lichtemburka. R. 1329 majetkem Smila z Ronova, r. 1381 zal. kaple Nanebevzetí Panny Marie. R. 1424 hrad dobyt a těžce poškozen husity. R. 1444 koupen Hyncem Ptáčkem z Pirkenštejna. R. 1538 pustý.