Turistické cíle v okolí obce Opatov

Zaniklý zámek z roku 1734 byla barokní jednopatrová stavba o půdorysu písmene L s hospodářským dvorem a sýpkou. V 90. letech minulého století byl zbaven památkové ochrany a v roce 1998 byl zbourán. Na rozdíl od zámku nepřišel o svoji státní ochranu přiléhající statek a okolní park.

Mohutný žulový pomník připomíná 130 třešťských obětí první světové války. Jeho autorem byl Cyril Hájek, zhotovila jej kamenická dílna třešťského velkostatku. Slavnostně odhalen byl 6. května1934, původně naproti radnici. Pomník je evidován jako vojenské pietní místo pod číslem CZE6105-8555.

Pískovcový pomník třešťského rodáka, lékaře, matematika, fyzika a astronoma, mistra svobodných umění a vychovatele v různých šlechtických rodinách včetně rodiny Fridricha Falckého. Po bitvě na Bílé hoře byl nucen emigrovat nejprve do Německa a poté do Holandska a Anglie. Zemřel neznámo kdy a kde.

Poutní areál s kaplí sv. Jana Nepomuckého dal na svém panství v letech 1735-1739 postavit Josef Ignác Zebo z Breitenau. Areál od Donáta Theodora Morazzi odkazuje na dílo Jana Blažeje Santiniho-Aichela. V interiéru je náhrobek Aloise ze Schirndingu z r. 1826 od významného sochaře Václava Prachnera.

Novobarokní kaple sv. Anny byla postavena v roce 1935 nedaleko studánky s léčivou vodou. Jako autor stavby je uváděn architekt B. Dvořák, snad pardubický architekt Bóža Dvořák. V interiéru se nacházejí barokní sochy sv. Barbory a Markéty. Vedle stojí starší kaplička a litinový kříž z roku 1855.

Přírodní památka o rozloze 14,68 ha je součástí přírodního parku Čeřínek. Důvodem ochrany jsou přírodnímu stavu blízké lesní porosty a žulové výchozy s výraznou lavicovitou odlučností a řadou jevů – skalních mís, suťových polí a kamenných moří.

Pozdně gotický či renesanční rychtářský špýchar z roku 1581 býval původně součástí statku při císařské silnici Vídeň–Praha. Býval považován za gotickou tvrz, což se ale neprokázalo. Objekt řadu let chátral a byl zařazen na seznam nejohroženějších památek Vysočiny. Jeho oprava začala v roce 2018.

Původně gotický dům přestavěn po požáru v roce 1561 Janem Broumem z Chomutovic a Janem Kržem z Plotišť ve stylu italské renesance, později klasicistně a empírově upraven. Sídlil zde královský purkrabí. Nyní je zde Galerie M a Muzeum strašidel.

Původně gotický dům, přestavovaný renesančně, barokně i klasicistně. Jako radnice slouží od roku 1850, kdy sem byl úřad města přenesen ze zámku Říčanských. Dochován gotický sklep a renesanční podloubí. Dnes sídlo MÚ.

První jihlavská radnice je doložena v pol. 13. stol. Nová radnice vznikla v r. 1425 koupí domu Mikuláše barchaníka. V 16. stol. byla radnice poškozena požáry a r. 1594 renesančně přestavěna. R. 1786 získala radnice klasicistní fasádu.

Secesní budova radnice z l. 1912–14, dílo architekta Františka Kavalíra. Zdobena sochami Františka Fialy, známého jako Ferenc Futurista.

Pseudorenesanční zámek přestavěn ze staršího sídla v roce 1873, snad podle projektu Augusta Prokopa. Po roce 1906 rozšířen o škrobárnu. V roce 1928 velkostatek zakoupili manželé Šaškovi, kterým byl navrácen po roce 1990. Dnes zrekonstruovaný a udržovaný společně s ostatním hospodářstvím.