Turistické cíle v okolí obce Opatov

Empirová synagoga z roku 1825, postavená na místě barokní synagogy zmiňované 1693 a zničené požárem r. 1824. V současnosti zde je sbor Církve československé husitské a stálé expozice Franze Kafky a židovské obce v Třešti.

Nová synagoga, postavená r. 1863 v románsko-maurském slohu, podle projektu stavitelů E. Rathauského a A. Theuerera. Vypálena nacisty 30. března 1939. Na místě zaniklé stavby je odhalen půdorys a malý památník.

Toleranční modlitebna z roku 1788, interiér upraven v roce 1881. Kolem je hřbitov, založený zároveň s modlitebnou, s několika zajímavými náhrobky z počátku 19. století V r. 1991 opravena.

Barokní toleranční modlitebna z r. 1785. Od pol. 19. stol. sloužila jako pohřební síň, po vzniku sboru Církve československé husitské do r. 1961 sloužila této církvi, do 70. let 20. stol. opět pohřební síň obou protestantských církví.

Tvrz vystavěná v roce 1513 Vencelíky z Vrchovišť přestavěna Kryštofem Vencelíkem na renesanční zámek ke konci 16. století. Po třicetileté válce opraven, barokní úpravy v roce 1714, dnešní vzhled z roku 1860. V současnosti patří České akademii věd.

Soška německého rytíře Rolanda von Bremen z doby před rokem 1500. Vlastnictví sošky opravňovalo obec ke konání jednoho trhu ročně navíc. O sošku vedly spory obce Německá Vyskytná, Stonařov a Štoky.

Pozdně barokní trojkřídlý zámek z druhé poloviny 18. století s kaplí Panny Marie, svatého Floriána a Donáta z roku 1758. Empírově upraven po roce 1830. Po roce 1948 léčebna dlouhodobě nemocných, v dnešní době restaurován soukromým majitelem.

V 16. století založili zdejší tvrz Leskovci z Leskovce. Posledním vlastníkem byl Arnošt z Leskovce. Po jeho smrti byla tvrz změněna na poddanskou usedlost. K bydlení sloužila do roku 1953, poté jako budova místního JZD. V roce 1965 byla tvrz zbořena.

Tvrz přestavěná na zámek. Rytíř Jan z Minetti r.1729 přestavěl tvrz na barokní zámek. R.1838 hrabata z Rumerskirchu, opravili zámek. R.1904 Richard Fiedler přestavět zámek do dnešní podoby.

Nedokončená romantická vila, kterou si v letech 1930 – 1934 nechal vybudovat sochař a medailér Josef Šejnosta jako letní residenci a muzeum medailí. Projekt vytvořil architekt Kamil Hilbert. K obnově stavby došlo až v roce 2011 a bylo zde opět plánováno muzeum. Ani poté však budova nebyla dokončena.

Ves poprvé zmíněna r. 1404. Koncem 17. stol. za Vernierů postaven obdélný patrový barokní zámek. V l. 1728-30 rozšířen o vrcholně barokní boční křídlo s navazující obdélnou půlkruhem zakončenou kaplí. Další úpravy klasicistní, rokokové a empírové. Po požáru r. 1881 opraven na poč. 20. století.

Barokní mlýn na horní vodu byl vystavěn roku 1741. Objekt si zachoval téměř původní podobu s výraznou mansardovou střechou, uliční fasáda je zdobena štuky z 19. století. V roce 1930 zde kromě mlýna fungovala i pila, obojí vlastnil Karel Wagner. Mlýn je památkově chráněný od roku 1958.