Turistické cíle v okolí obce Cerhenice

Novogotický kostel z roku 1895 podle projektu Ludvíka Láblera nahradil starší stavbu nejméně gotického původu, připomínanou poprvé roku 1355. Z původního kostela se zachovaly části vnitřního vybavení. Za kostelem na skalce pomník vojákům, kteří podlehli zraněním, utrženým v bitvě u Kolína roku 1757.

Kostel pochází pravděpodobně z roku 1569. V průběhu let byla přistavěna zvonice a v roce 1770 byl kostel přestavěn. Po požáru roku 1820 byl přestavěn a zrekonstruován. V roce 1900 byla dostavěna předsíň.

Původní gotický kostel sv. Václava zničen Švédy při vypálení vsi, v letech 1729-1732 postaven nový kamenný, v r. 1812 upraven klasicistně a zasvěcen sv. Leonardovi. Regotizován r. 1935. Pamětní deska připomíná zrušený hrob vynálezce těsnopisu Jeana F. Coulon-Thévenota (1754-1813).

Barokní kostel sv. Máří Magdalény v Semicích vybudován r. 1731 na místě staršího gotického, zmiňovaného již r. 1352. Jednolodní stavba patrně podle plánů T. Haffeneckera má pravoúhlý, půlkruhově zakončený presbytář a na západě hranolovou věž se stanovou střechou. V současnosti není kostel využíván.

Gotický kostel (cca 1280) s čtvercovou lodí a výrazně odsazeným žebrově klenutým čtvercovým závěrem (dochováno kružbové okno), v 18. století přestavěn barokně – před západní průčelí přibyla hranolovou věž, na jihu čtvercová sakristie. Mobiliář je barokní (cca 1740), varhany z r. 1893.

Novorománský kostel v letech 1873–75 nahradil původní románskou, roku 1771 barokně upravenou stavbu. Z té se dochovala snad jen spodní část věže. Kostel je obklopen hřbitovem, do jehož severní zdi je vetknuta pozdně barokní márnice.

Původní kostel z poloviny 13. století, zmiňován poprvé roku 1309. V roce 1676 uváděn jako kaple. R. 1864 ubourána loď. R. 1904 přistavěna dnešní pseudorománská část.

Empírový kostel z roku 1825 nahradil v Sánech původní vlastnický kostel, připomínaný prvně 1352. Ten tvořil součást místní tvrze, která stála v místech bývalého hřbitova. Současný objekt upravován 1900 a 1909, kdy vybaven novým zařízením.

Nejvýznamnější stavba Kutné Hory vznikala jako uspokojení representačních potřeb města od konce 14. do poloviny 16. století. Od 17. století do 1773 kostel jesuitské koleje. Na přelomu 19. a 20. století uzavřen novým západním průčelím a regotisován.

Místo, kde od poloviny 14. stol. stával farní (později filiální) kostel sv. Petra a Pavla, označené pískovcovým památníkem z roku 1902. Kostel byl připomínán r. 1354. V l. 1706–21 barokně přestavěn, v r. 1816 a 1900 byl pro havarijní stav zbořen.

Původní gotický kostel shořel r. 1807. Ruiny odstraněny r. 1814 a v letech 1817-28 vystavěn kostel empirový. Opravován v l. 1899 a 1967. Jednolodní stavba na půdorysu kříže je na východě zakončena půlkruhovým presbytářem a sakristií, nad středovým prostorem lodi vztyčena kupole s lucernou.

Původně románský kostel v Nebovidech pochází z 12. století. Četné přestavby ve 14.–18. století mu daly dnešní, převážně barokní vzhled. Bývalá fara na protější straně ulice vznikla v sousedství zbytků horní tvrze, zvané Okrouhlá.