Turistické cíle v okolí obce Rohatec

Zaniklá tvrz Stavěšice z konce 14. stol. pobořena r. 1410. Poté snad obnovena. Její sklepení údajně dochováno po úpravě na vinné sklípky.

Zámek byl přestavěn z vodního hradu r. 1501 J. J. ze Žerotína. V této podobě zámek přetrval až do 19. stol. V r. 1945 byl zámek zestátněn. Dnes zde sídlí Národní ústav lidové kultury, je zde hist. knihovna obsahující 13 000 svazků, na zámku jsou stálé expozice a také se zde pořádají koncerty.

Původní tvrz připomínaná r. 1375 v 16. st. rozšířena na malý renesanční zámek, v l. 1751–53 barokně přestavěný. Od r. 1864 úřednické byty, hospodářská budova, 2. patro jako sýpka. Nevýrazná dvoupatrová obdélná budova se stanovou střechou.

Tvrz byla založena koncem 15. stol. vedle dvora a místa zaniklé starší tvrze z počátku 14. stol. V r. 1580 Bohuš Morkovský ze Zástřizl tvrz renesančně přestavěl. Po třicetileté válce byla barokně přestavěna na zámek. Později upraven na sýpku a pivovar. Dnes je areál v soukromém vlastnictví.

Svatý obrázek Panny Marie pořízený vděčnými rodiči za záchranu syna, který spadl ze stromu. Původně umístěn na tomto stromě, po uhynutí stromu umístěn na dřevěném sloupku, ohrazeném dřevěnou ohrádkou.

Synagoga z roku 1804, r. 1870 novorománsky upravena Leopoldem Slovákem. K bohoslužbám byla užívána do roku 1941. 22. 6. 1941 zdemolována příslušníky SA. Budova byla dále užívána jako skladiště. R. 1991 vrácena židovské obci, dnes slouží stálé expozici Strážnice a Židé a pro příležitostné výstavy.

Bývalá židovská synagoga byla postavena r. 1840 v historizujícím slohu na místě starší modlitebny z 18. stol. Poté, co přestala sloužit svému účelu, byla využívána jako skladiště. V l. 1991-1993 byla stavebně upravena na modlitebnu Církve adventistů sedmého dne. Patří mezi kulturní památky ČR.

Ocelová rozhledna (52,6 m vysoká, 380 m n. m.) sloužící zejména jako telekomunikační stožár. Postavena r. 2000, vlastníkem a zadavatelem stavby je firma Eurotel s.r.o. Stavbu provedla firma Valpo Zlín. Je první rozhlednou v CHKO Bílé Karpaty.

Zaniklá tvrz. Byla vybudována pravděpodobně Mutinou, jenž se r. 1270 psal po Tvrdonicích. Po něm byl od r. 1287 majitelem jeho syn Drahoslav. Do r. 1387 se v písemných pramenech neobjevuje, poté je zmiňována již jen jako součást týneckého panství a byla patrně pustá. Časem zanikla úplně.

Týnecká tvrz je zmiňována již v roce 1244 v souvisloti s Markvartem. V roce 1368 drží týnec Pavel z Holštejna. Jeho synové stáli proti králi Jiřímu a ten majetek po roce 1460 zkonfiskoval. Od roku 1528 se uvádí místo jako pusté.

NPP Váté písky (1992) je v České republice zcela jedinečnou ukázkou společenstva na otevřených píscích se specifickou skladbou rostlinných a živočišných druhů. Písky pocházejí z fluviálních sedimentů řeky Moravy, které byly z Moravy vyváty.

Naučná stezka při slepém rameni řeky Moravy je zajímavým lužním územím s množstvím skokanů, čápů, volavek. Najdeme zde i ledňáčka a bobra. Z vodních rostlin pak např. stulík žlutý a mnoho rákosu.