Kostel v Kounicích doložen jako farní r. 1352. Roku 1769 byla věž snížena o jedno patro. Gotická loď kostela r. 1834 stržena. V letech 1834–1836 vystavěna nová loď v novorománském slohu.
Kostel v Ratenicích byl postaven roku 1811 v opožděném a zjednodušeném barokním stylu. Provedení západní věže s rohovými opěráky nevylučuje využití starší konstrukce. Naopak lomená okna schodišťové vížky jsou zřejmě projevem raného historismu.
Bývalý špitální kostel na někdejším Kutnohorském předměstí je poprvé připomínán 1359, opraven 1654, barokně přestavěn 1747, poslední oprava 1936, 2007 nová střecha. Dnes pravoslavný.
Hřbitovní kostel z r. 1600, 1644 vypálen Švédy, raně barokně opraven 1674 – 1679, r. 1734 přestavěna loď a presbytář, v l. 1777–83 přestavěn pozdně barokně snad dle projektu Josefa Jägera. Renesanční zvonice z doby kolem roku 1600.
Filiální kostel v Cerhenicích je drobná barokní stavba z roku 1734, postavená nákladem hraběte Šternberka a jeho manželky (alianční erb nad hlavním portálem) na vrchu, zvaném Beránek v jižní části vsi. Výrazné vnitřní zařízení z poloviny 18. století.
Novogotický kostel z roku 1895 podle projektu Ludvíka Láblera nahradil starší stavbu nejméně gotického původu, připomínanou poprvé roku 1355. Z původního kostela se zachovaly části vnitřního vybavení. Za kostelem na skalce pomník vojákům, kteří podlehli zraněním, utrženým v bitvě u Kolína roku 1757.
Pův. dřevěný, od r. 1352 kamenný gotický kostel sv. Jiří, těžce poškozen r. 1645 při vypálení okolní vsi Aldašín. Ves zanikla, ale kostel barokně obnoven r. 1729, pozdně barokní věž přistavěna r. 1771, zvon z r. 1718. Stavebně upravován r. 1907, opraven r. 1934. Kolem osamělého kostela hřbitov.
Barokní kostel sv. Máří Magdalény v Semicích vybudován r. 1731 na místě staršího gotického, zmiňovaného již r. 1352. Jednolodní stavba patrně podle plánů T. Haffeneckera má pravoúhlý, půlkruhově zakončený presbytář a na západě hranolovou věž se stanovou střechou. V současnosti není kostel využíván.
Gotický kostel (cca 1280) s čtvercovou lodí a výrazně odsazeným žebrově klenutým čtvercovým závěrem (dochováno kružbové okno), v 18. století přestavěn barokně – před západní průčelí přibyla hranolovou věž, na jihu čtvercová sakristie. Mobiliář je barokní (cca 1740), varhany z r. 1893.
Novorománský kostel v letech 1873–75 nahradil původní románskou, roku 1771 barokně upravenou stavbu. Z té se dochovala snad jen spodní část věže. Kostel je obklopen hřbitovem, do jehož severní zdi je vetknuta pozdně barokní márnice.
Původní kostel z poloviny 13. století, zmiňován poprvé roku 1309. V roce 1676 uváděn jako kaple. R. 1864 ubourána loď. R. 1904 přistavěna dnešní pseudorománská část.
kostel sv. Máří Magdalény 
