Turistické cíle v okolí obce Klentnice

Kaple Cyrila a Metoděje pochází z 1. pol. 13. stol. Uvnitř kaple pramen vody. Pravděpodobně postavena u kostela jako baptisterium právě u tohoto pramene. Kaple rekonstruována v 90. letech 20. století.

Kaple sv. Ducha byla vybudována v roce 1891 v historizujícím slohu. Od roku 1958 je zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Kaple sv. Huberta je jednou z mnoha drobných romantických staveb v Lednicko-valtickém areálu. Byla postavena ve stylu romantické neogotiky v roce 1855. Autorem návrhu byl Georg Wingelmüller a sochařskou výzdobu provedl Franz Högel.

Novorománská kaple sv. Rocha byla postavena r. 1901 na místě starší kaple, vybudované v letech 1682–1690 na paměť odvrácení morové epidemie. Od roku 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Současná barokizující kaple z roku 1888 nahradila starší menší stavbu. Vznikla na někdejším morovém pohřebišti, což vysvětluje její zasvěcení. Dominanta Boleradic je od r. 1958 památkově chráněna.

Barokní kaple sv. Šebestiána, Rocha a Rozálie byla postavena roku 1716 jako poděkování za překonání morové epidemie. Od roku 1826 je v majetku obce a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kaple sv. Urbana, patrona vinařů, byla postavena v r. 2010 na místě starší stavby zbořené ve 2. polovině 20. století. Kaplička byla vysvěcena 14. srpna 2010.

Drobná kaple jednoduchého tvarosloví z 18. století je hodnotnou sakrální architektonickou památkou a významným krajinným prvkem na úpatí nejstarší datované vinice v obci, zvané Lipiny. Od roku 1958 je památkově chráněna.

Novogotická kašna na náměstí z 2. pol. 19. stol. (1897-1898). Stojí v jeho středu - kamenná trojboká ve tvaru architektonicky ztvárněného pylonu, na vrcholu s okřídleným andělem, přidržujícím liechtensteinský erb a s trojlistou nádrží. Postavena k 40. výročí vlády knížete Jana II. z Liechtensteina.

Pozdně renesanční kašna z r. 1595, původně hlavní zdroj vody města Hustopeče. Zdobena mořským bohem Tritonem, obtočeného delfíny, nesoucími na rameni džbán.

Zbytek zdí loveckého zámečku, který byl součástí Lednicko-valtického areálu, postaven v 1. čtvrtině 19. století. Po r. 1853 sloužil jako sklad a seník, v r. 1956 shořel a posléze byl zbořen.

V r. 1723 získal starší opevněně sídlo ze 16. století císařský lékař Matthias von Suttner, který jej nechal podle plánů Josefa Emanuela Fischera von Erlach barokně přestavět. Po r. 1945 zůstal dlouho opuštěn a následně byl v r. 1975 vykraden. Před r. 1998 částečně opraven pro kulturní akce.