Turistické cíle v okolí obce Polní Voděrady

Filiální kostel v Cerhenicích je drobná barokní stavba z roku 1734, postavená nákladem hraběte Šternberka a jeho manželky (alianční erb nad hlavním portálem) na vrchu, zvaném Beránek v jižní části vsi. Výrazné vnitřní zařízení z poloviny 18. století.

Kostel vystavěn v l.1734-54. Jediná chrámová barokní stavba v Kutné Hoře a jediný kutnohorský kostel, postavený a vybavený v jediném stylu. Zrušen a zpustošen po r.1951. Rekonstrukce od r.1980, r.2000 nově vysvěcen. Slouží především kulturním účelům.

Pozdně klasicistní obdélný kostel s neodsazeným závěrem a hranolovou věží v záp. průčelí z let 1846–48, postavený na místě vyhořelé barokní svatyně. Obklopuje ho bývalý hřbitov, součástí areálu krucifix z roku 1860 a pomník obětem světových válek.

Románsko-gotický kostelík z konce 13. století, puristicky obnoven po požáru roku 1904. V interiéru se dochovaly vzácné gotické nástěnné malby z poloviny 14. století.

Novogotický kostel z roku 1895 podle projektu Ludvíka Láblera nahradil starší stavbu nejméně gotického původu, připomínanou poprvé roku 1355. Z původního kostela se zachovaly části vnitřního vybavení. Za kostelem na skalce pomník vojákům, kteří podlehli zraněním, utrženým v bitvě u Kolína roku 1757.

Původně gotický kostel pochází z pol. 14. stol. Jednolodní stavba čtvercového půdorysu. Věž přistavěna r. 1709. Zvony z původní dřevěné zvonice. Presbytář původně gotický ze 14. stol. Pod dlažbou hrobky majitelů křesetického panství. V seznamu kulturních památek od r. 1966.

Gotický kostel (cca 1280) s čtvercovou lodí a výrazně odsazeným žebrově klenutým čtvercovým závěrem (dochováno kružbové okno), v 18. století přestavěn barokně – před západní průčelí přibyla hranolovou věž, na jihu čtvercová sakristie. Mobiliář je barokní (cca 1740), varhany z r. 1893.

Původně gotický farní kostel klášterního městečka, obklopený hřbitovem, u jehož obvodové zdi (snad původně opevnění) stojí fara. První zmínka 1402. V pol. 18. stol. barokní přestavba, spojená s obrácením orientace. Opraven po požáru 1856–57, další opravy 1888 a 1981–82. Dnes kulturní síň.

Novorománský kostel v letech 1873–75 nahradil původní románskou, roku 1771 barokně upravenou stavbu. Z té se dochovala snad jen spodní část věže. Kostel je obklopen hřbitovem, do jehož severní zdi je vetknuta pozdně barokní márnice.

Původní kostel z poloviny 13. století, zmiňován poprvé roku 1309. V roce 1676 uváděn jako kaple. R. 1864 ubourána loď. R. 1904 přistavěna dnešní pseudorománská část.

Původně pozdně románský či raně gotický kostel z doby kolem r. 1300, radikálně přestavěný barokně v polovině 18. století. Kolem kostela je kamenná hřbitovní zeď ze 14. století.

Empírový kostel z roku 1825 nahradil v Sánech původní vlastnický kostel, připomínaný prvně 1352. Ten tvořil součást místní tvrze, která stála v místech bývalého hřbitova. Současný objekt upravován 1900 a 1909, kdy vybaven novým zařízením.