Turistické cíle v okolí obce Jevišovka

nebo vyberte

Jevišovka

Jihomoravský kraj,  Břeclav  (BV)
Nalezeno celkem 94 záznamů, 3 / 8 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Hrušovany nad Jevišovkou
zámek - původní tvrz, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Hrušovany nad Jevišovkou
Zdevastovaný a nepřístupný raně barokní zámek dal vystavět po r. 1669 hrabě Michal Adolf z Althanu na místě bývalé tvrze. Po r. 1804 prošel klasicistní úpravou. Po r. 1945 zde byla kasárna. Od r. 1986 je prázdný a nyní rekonstruován.
 Hrušovany nad Jevišovkou
190.0 m. n.m.
Nový zámek, Kammelhaus
zámek, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Hrušovany nad Jevišovkou
Tzv. Kammelhaus nebo též Nový zámek vybudoval v roce 1885 Dominik Kammel-Hardegg, který při dělení rodového majetku v roce 1880 chtěl mít v Hrušovanech své šlechtické sídlo. Stavitelem byl J. Plaschofski, na malířské výzdobě se podílel i Alfons Mucha. Po roce 1945 zde byla umístěna škola, MNV a dnes městský úřad.
 jeskyně Na Turoldu
příroda - jeskyně, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Mikulov
Jeskyně vznikla v obd. druhohor. Byla poničena těžbou vápence probíhající v l. 1873-1934. R. 1951 bylo objeveno její torzo a poté její další rozsáhlá část. V l. 1958-67 byla otevřena pro veřejnost, poté dlouho uzavřena a znovu otevřena r. 2004. Je rozsáhlým systémem chodeb, síní a dómů na 7 patrech.
 Jiřice u Miroslavi
zámek - původní tvrz, přestavěno, příležitostně, Jihomoravský kraj, Jiřice u Miroslavi
Tvrz v Jiřicích vznikla zřejmě v 16. stol. Poprvé je připomínána v r. 1609 při prodeji panství Jáchymu Šanovskému z Lisova. Někdy v letech 1750-1760 byla přestavěna na jednopatrový barokní zámek. Dnes slouží výrazně pozměněný zámek ke kulturním účelům.
 kamenný kruh
Klentnice
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Uměle postavený kamenný kruh. Je postaven dle zásad, zastávaných druidy před několika tisíci lety. Středový kámen se vsazeným skleněným okem. Skleněné oko je složená čočka s kosmogramy. Čočka je směrována na východ slunce o podzimní rovnodennosti.
 Kanovnické domy
ostatní, zachovalý, není známo, Jihomoravský kraj, Mikulov
Soubor patrových štítových pozdně renesančních domů, vystavěných v r. 1625 kardinálem Františkem z Ditrichštejna pro místní kanovníky. Fasádu jednoho z domů pokrývají sgrafitová psaníčka.
 kaple Panny Marie Pomocné
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Mikulov
Barokní štítová stavba z konce 17. století s bohatou štukovou průčelní fasádou od Ign. Lengelachera. Původně kaple Panny Marie Pomocné při městském lazaretu. V r. 1740 obnovena.
 kaple sv. Antonína
Perná
sakrální památky - kaple, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Zřícenina kaple sv. Antonína byla postavena v r.1652, jako poděkování za velkou úrodu vína. V r.1786 byla zrušena a prodána v dražbě. Socha sv. Antonína byla v r.1923 převezena do Perné, kde je dosud. Zbývá půlkruhový kousek zdi s výklenkem pro sochu, 6m vysoký a 27,5m dlouhý obezděný kamenný val.
 kaple sv. Ducha
180.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, není známo, Jihomoravský kraj, Pasohlávky
Kaple sv. Ducha byla vybudována v roce 1891 v historizujícím slohu. Od roku 1958 je zapsána v seznamu kulturních památek ČR.
 kaple sv. Urbana
200.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Horní Věstonice
Kaple sv. Urbana, patrona vinařů, byla postavena v r. 2010 na místě starší stavby zbořené ve 2. polovině 20. století. Kaplička byla vysvěcena 14. srpna 2010.
 Kirchstetten
220.0 m. n.m.
Neudorf bei Staatz
zámek, zachovalý, příležitostně, Rakousko, Dolní Rakousko
V r. 1723 získal starší opevněně sídlo ze 16. století císařský lékař Matthias von Suttner, který jej nechal podle plánů Josefa Emanuela Fischera von Erlach barokně přestavět. Po r. 1945 zůstal dlouho opuštěn a následně byl v r. 1975 vykraden. Před r. 1998 částečně opraven pro kulturní akce.
 klášter kapucínů při kostele sv. Anny
sakrální památky - klášter, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Mikulov
Kapucínský klášter založený v r. 1611 kardinálem Františkem z Dietrichštejna. Tvořil společný areál s loretánskou Svatou chýší a kostelem sv. Anny – dnešní Dietrichštejnskou hrobkou. Zanikl spolu se Svatou chýší po požáru v r. 1784.