Turistické cíle v okolí obce Nový Přerov

Dnes opravený zámeček byl postaven na ostrově uprostřed rybníka, patrně v renes. době. Později byl barokně přestavěn. Kolem se nacházel sad a zahrada s okrasnými prvky. Do dnešní doby se zachovaly zbytky cihlového mostu, který je zčásti zasypaný.

Výjimečně dobře zachovalý renesanční měšťanský dům z doby kolem r. 1600. Stáří trámového stropu v bočním křídle je dendrochronologicky datováno do r. 1609. Později bylo podloubí domu zazděno. Obnova objektu do původního stavu proběhla po r. 1989. Stavba obsahuje řadu původních prvků.

Původně vinařský dům s lisovnou s jádrem ze 17. století. Upraven raně barokně v 1. polovině 18. století - dle tradice spojován se zdejšími Piaristy. Ve 2. polovině 20. století přestavěn a využíván k ubytování jako Dům spisovatelů. Hodnotná raně barokní atiková fasáda. U začátku křížové cesty na SK.

Středověké městské hradby pocházejí již ze 14. století. V 16. století doplněny o okrouhlé dělové bašty na východní straně. Dochována většina východního úseku a část renovovaného severního úseku hradby.

Zámek přestavěný z románského hradu. V 16. a 17. st. renesančně upravován. V r. 1718 vyhořel a byl barokně přestavěn. Zdržoval se tu Napoleon a v r. 1866 zde bylo podepsáno prusko - rakouské příměří. V r. 1945 poškozen požárem, poté zrekonstruován.

Vodní mlýn postavili roku 1575 habáni (novokřtěnci), v roce 1906 jej postihl požár. V současné době chátrá. Nejzachovalejší je barokní brána mlýna z 18. století se sochou sv. Floriána.

Feudální sídlo nebo strážní opevnění, jehož vznik je datován na počátek 14. stol., bylo podle archeologických nálezů využíváno i v období husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1978-1980 byla celá oblast zatopena při vzniku vodního díla Nové Mlýny a místo se ocitlo na dně Věstonické nádrže.

Zaniklé hradiště na Stolové hoře (458 m), která je součástí Pálavských vrchů. Osídlení datováno do doby kolem 700 let př.n.l., kdy zde lid velaticko-podolské kultury vystavěl opevněné sídliště. Výskyt mohyl únětické kultury.

Nepatrné zbytky zdiva markraběcího hradu. Založen po r. 1368 k ostraze severojižní cesty překračující Dyji u Mušova, r. 1380 prodán Liechtensteinům. Dobyt a zničen husity mezi lety 1420 a 1425. Dochovány terénní zbytky a střep zdi neznámé budovy.

Mohutná volně stojící barokní dvoupatrová budova sýpky, pozůstatek bývalého panského dvora. Pochází z konce 17. století. Zrestaurována na penzion a restauraci Panská Sýpka Sedlec. Památkově chráněná.

Jeden z mála postavených TO pevnostního opevnění Československa na jihu Moravy. Neoficiálně na vlastní nebezpečí příležitostně přístupný, snaha o zřízení muzea. Zachovalé pancéřové zvony (osazené však až na přelomu čtyřicátých a padesátých let).

Vrcholně barokní výklenková kaple (poklona) na návsi za kostelem sv. Osvalda z 1. pol. 18. století. Stavba na půdorysu symetrického lichoběžníku s volutovým štítem a s konkávně prohnutými stranami, členěnými pilastry a polosloupy. V nice byla plastika sv. Jana Nepomuckého, na podstavci datace 1712.